Historie závodní série NASCAR se začala psát v roce 1949, kdy se oficiálně odjela první sezóna těchto amerických plecháčů. První podobu šampionátu požehnali pánové ve Streamline Hotelu na slunné Floridě a to o necelý rok dříve. Unifikovali tak jednotlivé závody, které byly k vidění široko daleko po celém jihovýchodě USA. U zrodu stál, jak jinak, Bill France Sr.
Jak se dá tušit, rok 1949 nebyl první rokem závodění za velkou louží. Sám velký Bill často usedal za volant svého “rodinného závoďáku”. Ačkoliv se tabulky, výsledky a statistiky budou hledat jen těžko, věřte, že před bájným rokem 1949 se na prašných oválech řádilo hlava nehlava a to dávno před zrozením myšlenky sjednotit jednotlivé podniky do smysluplného obrazu - toho dnešního.
Navzdory tomu, že jednotlivé závody neměly žádný řád, nechybělo napětí, rivalita a bohužel ani smrtelné nehody. Závodní léta předcházející šílenství zvané NASCAR však přinesla i prostor pro vznik legend dávno zapomenutých. Lloyd Seay je jedno z těch jmen, které ve své době trvdilo muziku a udávalo rychlost. Není překvapení, když i sám Bill France Sr. o Seayovi trvdil, že jde o “the greatest stock car driver who ever lived”, a to navzdory tomu že Lloyd odešel do závodního nebe o necelých osm let dříve, než vznikla tolik známá organizace NASCAR.
Lloyd Seay se narodil 14. prosince 1919, v kopcovité části státu Georgia. Na své si přišel hned v útlém věku. Kromě amatérských závodů se nechával vidět i v tehdy velmi častých závodech policie versus pašeráci. Lesy okolo Dawsonville (odkud mimojiné pochází rodina Elliottů) a bezpočet cest k tomu určených poskytovaly nekonečné tréninkové pole. Úkol dojet do Atlanty (pokuď možno) s nerozbitým zbožím pro Lloyda nepředstavoval problém. Lloyd si tu a tam vystřihl i 100mph rychlost, na tu dobu malý zázrak.
Psal rok 1938, když si Lloyda všiml jistý promotér Frank Christian. Jak píší historici NASCAR - Frank jel okolo kukuřičného pole, kde se v kruzích zmítalo několik rychlých vozů. V jednom z nich byl právě Lloyd Seay. Frankovi se podívaná líbila na tolik, že si za nedlouho pronajal původně koňskou dráhu v srdci Atlanty, Lakewood Fairgrounds. První závod byl vypsán na pouhých 50 kol. Lloyd se zúčastnil dokonce se zlomenou rukou a s modelem 1934 Ford Roadster. Jeho snažení se proměnilo i v první vítězství. Ve startovním poli byl Bill France, ale také Bob Flock.
Video: krátký záznam ze závodu AAA z oválu Lakewood Fairgrounds.
Vítězství však nebylo jen zásluhou Lloydova závodního umu. Stejně jako dnes, i tehdy velmi záleželo na nastavení vozu, vyladění motoru a vytvoření dobré nálady před těžkým úkolem. Ačkoliv nešlo o sci-fi práci dnešních monopostů, svůj díl práce odvedli jistí Lloydovi bratranci. Když Lloyd začal v roce 1935 pracovat pro Raymonda Parkse, stáhl sebou i bratrance Roya Halla. Společnými silami pak dotlačili první závoďák na zmiňovaný závod v Atlantě. K Lloydovi se následně přidal i velezkušený mechanik Red Vogt, který v roce 1948 navrhl název nověvzniklé sérii - National Association for Stock Car Auto Racing.
Úspěch na konci roku/sezóny 1938 se volně přenesl do dalšího klání v roce 1939. Začalo se v Daytoně, kde Lloyd dojel na krásném třetím místě. Během roku dokázalo bratranecké trio vyhrát několik závodů, finančně si tedy polepšili a pro rok 1940 se do garáže nastěhoval nový “závoďák” - 1939 Ford Sedan. A mohlo se pokračovat dál. Rozkvět závodního poptávky byl znát každým měsícem. Lloyd se i díky tomu podíval na Victory Lane v pěti různých státech. Závodiště rostly jako houby po dešti - rovněž ale také zanikaly. Nároky na uspořádání závodu nebyly nikterak závratné. Stačil krátký prašný ovál, bránu na prodej lístků a mohlo se závodit. Vše ale bylo v plenkách, tehdejší promoterské nasazení by dnes bylo nemyslitelné.
Lloyd Seay a spol. měli velmi úpěšný i rok 1940 a ve stejném duchu se nesl i rok 1941. Lloyd na sebe zejména upozornil v srpnovém závodě na trati Daytona Beach & Road Course, která se používala i během ranných let NASCAR. Ačkoliv Lloyd startoval až z 15. pozice, na první místo se bez větších problémů dostal ještě v prvním kole. Nekonečný závod na 50 kol pak Lloyd strávil celý ve vedení. Jeho první vítězství roku následně rozšířil na trati High Point v Severní Karolíně. Další závod byl naplánován na trati Lakewood Fairgrounds. Lloyd zameškal kvalifikaci a musel tak startovat z posledního místa. To byl však pro Lloyda nicotný fakt k jakémukoliv se vzrušování. Lloyd vyhrál na plné čáře, opět porazil Billa France a Boba Flocka. Pro Lloyda to byl poslední závod jeho krátké kariéry.
Ráno, druhého září roku 1941, se Lloyd probudil v domě bratrance Jima. Na dveře však zaklepal jiný a velmi rozzuřený bratranec - Woodrow Anderson. Mělo jít o vyjasnění si obchodu mezi jmenovanými protagonisti. Woodrow však vytáhnul zbraň.
Lloyd Seay byl velký muž, který měl závodní kariéru teprve před sebou. Sérii NASCAR nezažil, ale zůstal v srdcích těch, kteří stáli u zrodu nejpopulárnější závodní série Severní Ameriky.
Bill France o něm říkal, že je “the greatest stock car driver who ever lived”.
Video: několik momentek z každoročního festivalu oslavující zašlou slávu pašeráku s alkoholem.
Zdroj: www.nascar.com, www.legendsofnascar.com
Reklama
Komentáře ke článku
K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář.
