vydal:
Róbert Randuška
zveřejněno:
10.9.2015, 16:05
počet komentářů:
0
Jen málo věcí může být na sledování Formule 1 krásnějších, než sledování mistrů volantu v nejnáročnějších zatáčkách a rozeznávání jemných rozdílů. Příběh každého průjezdu se však začíná již brzděním, a o tom by vám málokdo mohl říct víc, než inženýři Bremba. Společnost před pár dny oslavila 40 let v motorsportu a při této příležitosti vydává i knihu, trefně pojmenovanou Unstoppable. Web motorsport z ní rovnou vybral nejlepší pasáže věnované velkým pedálovým virtuózům.
Ayrton Senna Brembo si nevzpomíná na žádného jezdce, který by využíval tak vysoký hydraulický poměr jako Ayrton Senna. Opravdu výjimečný šampion a jeden z prvních jezdců chápajících důležitost evoluce technologií brzd. Brazilec velmi rád používal menší hlavní brzdové válce pro zlepšení výkonu a efektivity. Navíc byl jedním z mála, ne-li jediný, kdo osobně testoval technologické novinky, vše od třmenů se čtyřmi polštářky po hliníkové slitiny zvyšující tuhost (a sílu) brzdného systému.
Michael Schumacher Inženýři Bremba nikdy nepracovali s více mentálně disciplinovaným jezdcem, než býval Michael Schumacher. Byl rázný, jeho kola byla mimořádně konzistentní a na brzdný systém měl tomu přiměřené nároky. Schumacher dával přednost krátkému a velmi citlivému brzdnému pedálu. Fyzicky nebyl žádný obr, ale na pedál šlapal pořádně. Jeho největší předností bylo neustále hledání dokonalosti a od brzd požadoval plynulost bez jakéhokoliv náznaku slábnutí v průběhu závodu velké ceny.
670
Gilles Villeneuve
Agresivní a extrémní styl jízdy bývalého závodníka na sněžných skútrech se odrážel i na brzdném systému v jeho vozech Ferrari. Nejstarší technici Bremba na to dosud vzpomínají jako na noční můru. Villeneuve prostě věděl, jak brzdy využít naplno.
Alain Prost
Alain Prost, jeden z největších rivalů Ayrtona Senny, jezdil i brzdil úplně jinak než on. Ve voze byl mnohem méně agresivní a stejně přistupoval i k brzdám. Jeho přesnost a čistý styl znamenaly, že na pedál nikdy nedupal a inženýři Bremba si ani nevzpomněli na žádné zvláštní požadavky. Nechtěl ani krátký ani dlouhý pedál, ani nikdy brzdy extra nezatížil. To neznamená, že mu na brzdách nezáleželo, od inženýrů chtěl perfektní nastavení a systém spolehlivý za jakýchkoliv podmínek.
Sebastian Vettel
Podle jeho techniků je Vettel novým Schumim. Významně se podílí na vývoji a vnímá i nejmenší rozdíly v použitém třecím materiálu. Jako jediný ze současných jezdců F1 někdy preferuje jednu sadu brzd před jinou kvůli rozdílu v typu karbonu. Nové sady brzd velmi rád používá v kvalifikaci, kde s nimi dokáže dosáhnout nejlepší čas na jedno kolo. Jezdí v perfektní harmonii s pneumatikami a dává přednost krátkému a extrémně citlivému pedálu. Jistě není žádná těžká váha, ale na pedál dokáže vyvinout velkou sílu.
Fernando Alonso
Jako mnozí jiní šampioni, i Alonso je mimořádně puntičkářský při hledání perfektního pocitu z brzdného systému. Jeho výbušná síla mu umožňuje vyvinout na pedál maximální sílu v pozoruhodně krátkém čase. Fyzická síla je v kontrastu s jeho čistou technikou brzdění - často dosáhne absolutní limit, aniž někdy zašel příliš daleko, a to v širokém rozsahu úrovně přilnavosti. Alonso jako kdyby měl vrozené ABS, přilnavost pneumatik využívá na maximum a zatáčky projíždí bez zablokování kol.
Lewis Hamilton
Britský jezdec Mercedesu má jedinečný cit pro závodní vůz a chce se plně soustředit na přední nápravu. Svým agresivním stylem jízdy často zablokuje kola a při brzdění je extrémně reaktivní. Často překročí limity přilnavosti a s kontrolou brzdění začíná až po plném sešlápnutí pedálu. Anglický pilot chce mít plně pod kontrolou nájezd do zatáčky. Vlastně první část brzdění končí v nájezdu do zatáčky, zde uvolňuje tlak na pedál a zvyšuje tak pravděpodobnost zablokování pravého předního kola. Podle Hamiltonových inženýrů je teplota brzd jediným limitem, který akceptuje. Nicméně právě tento styl jízdy za fyzikálními limity je pro něj charakteristický a vyplácí se mu.
Zdroj: motorsport
Reklama
Komentáře ke článku
K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář.
