Říká se, že pneumatiky jsou kulaté, černé a moc na nich nezáleží.

 

Podívejme se trochu zblízka na pneumatiky – jednu z nejnepochopenějších a nejpodceňovanějších součástí vozů v historii automobilismu. Je to skutečně tak, tenhle veledůležitý kus pryže zůstává stále nedoceněn.

 

 

Ovšem uvědomte si, že týmy formule 1 tráví nespočetné hodiny v aerodynamických tunelech a na zkušebních tratích, aby dokonale vyladily podvozky svých speciálů. Pokud nakonec naženou nějaké setinky, považují to za pozitivní výsledek. Přitom by mohly okamžitě získat i několik vteřin navíc, kdyby použily měkčí pneumatiky. Pokud zrovna nemáte uvolněný výfuk (což tedy nedoporučujeme), jsou pneumatiky vaším jediným spojením mezi automobilem a zemí, ať už jedete na silnici, nebo po závodní dráze – a vliv pneumatik na chování vozu je značný.

 

Samozřejmě, že kdybyste použili mimořádně přilnavou pryž, přineslo by to vašemu vozu výrazné krátkodobé výhody, ale pneumatiky by měly jen velmi krátkou životnost. Kdysi výrobci takové gumy vyráběli. Jejich cílem byl extrémní výkon v jediném kvalifikačním kole, pak byly na odpis. Vtip je ale v tom, jak vykouzlit pneumatiky, které budou dobře a bez výkyvů fungovat po celý závod a třeba i během kvalifikačního kola.

 

 

Pneumatika pro formuli 1 není jen pryž - je to směs vosků, pryskyřic, polymerů, elastomerů, síry, nylonu, polyesteru a až 150 dalších složek, které se mísí ve snaze maximálně zvýšit stykovou plochu a přilnavost. Většina pneumatik pro běžné silniční vozy má životnost přibližně 35 000 km, u formule 1 je to 20 kol. Silniční pneumatiky jsou vyrobeny s ohledem na bezpečnost, trvanlivost a pohodlí, ať už svítí slunce nebo prší, zatímco formulové pneumatiky směřují k bezpečnosti a relativně krátkodobé maximální výkonnosti. A když začne pršet, pilot musí rychle do boxů přezout jiný typ pneumatiky s hlubším vzorkem odvádějícím lépe vodu. Při rychlostech okolo 160 km/h musejí přední, 270 mm široké „mokré“ gumy odvést až 36 litrů vody za vteřinu. Pokud by pilot v dešti nepřezul, téměř stoprocentně by v zatáčce (a možná i na rovince) „vyplaval“ ze závodní tratě.

 

Pneumatiky formule 1 se hustí na nižší tlak než běžné silniční, obvykle na 1,2 - 1,3 baru (na rozdíl například od 2,0 barů u Clia). Tak ještě více změknou, což zvětší jejich stykovou plochu i zvýší přilnavost.

 

 

Styková plocha pneumatiky vozu formule 1 se při nejvyšších rychlostech dotkne vozovky až 50krát za vteřinu a někdy, je-li asfalt příliš porézní, dochází k nerovnoměrnému zahřívání pláště. V pneumatice, která musí snášet velice různorodé podmínky, od extrémní vlhkosti v Malajsii, přes obrovskou vertikální zátěž při vysokých rychlostech na dlouhých rovinkách Monzy, až po laterální tlaky v rychlých zatáčkách barcelonské závodní trati, vzniká díky nerovnoměrnému zahřívání značné pnutí.

 

Silniční pneumatiky u vašeho vozu nejsou o nic méně důležité, ovšem nikdy nebudou vystaveny silám a tlakům takového rozsahu.

 

Černé, kulaté a bezvýznamné? V žádném případě.

 

Zajímavosti ze světa formule 1 vám přináší společnost ING, největší světový poskytovatel bankovních a pojišťovací služeb a služeb správy aktiv.