| Barrichello překonal rekord, jež možná ocení až budoucnost |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Tomáš Richtr počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Jsou rekordy malé a jsou rekordy více vážené. Počet účastí asi nemůže být chápan jako vhodný ukazatel výkonnosti pilota formule 1, ale až za deset let budete svým dětem vyprávět, jaká byla formule 1 kolem roku 2008, můžete s hrdostí říci: byl jsem u toho. Byli jste u toho, když Rubens Barrichello stanul na čele žebříčku počtu účastí - rekord, který dlouho, jestli někdy, nikdo nepřekoná. Po sobotním závodě GP2 v Turecku uspořádal Rubens Barrichello v zázemí Hondy oslavu tohoto rekordu. Zájemci o gratulaci narvali motorhome tak, že v něm nebylo k hnutí - samozřejmě nechyběl klasický dort s číslem 257. Kameramani a fotografové bojovali o každý použitelný záběr, každý druhý člen Hondy měl na sobě Barrichellovu masku, přišel Felipe Massa, Ricardo Patrese, Ross Brawn, Nick Fry, Tomáš Richtr a mnozí další... Aby pogratulovali muži, který nejenže je spolehlivým členem týmu, ale který má za sebou rozhodně zajímavou kariéru.
Jordan (1993 - 1996) Ta začala 14. března 1993 startem ve Velké ceně Jižní Afriky. Jen o měsíc později dokázal na mokrém Doningtonu předjet Alaina Prosta či Damona Hilla, byť odstoupil 6 kol před cílem pro nedostatek paliva. O rok později se po Velké ceně Pacifiku dostal na druhé místo průběžného pořadí, než jej zastavila hrozitánská havárie při tréninku na Velkou cenu San Marina. Přeražený nos a zlomenou ruku zastínila smrt Rolanda Ratzenbergera a Rubensova hrdiny Ayrtona Senny. V srpnu téhož roku se stává nejmladším držitelem pole position. Při Velké ceně Kanady v roce 1995 dojel Barrichello s vozem Jordan Peugeot druhý za Jeanem Alesim a o rok později potěšil domácí fandy postavením v první řadě. Stewart (1997 - 1999) V roce 1997 ve voze Stewart Ford dokázal dojet druhý v květnové Velké ceně Monaka, aby vstoupil možná do své nejhorší sezony. "Stewart bylo snad nejhorší auto, co jsem řídil," řekl Barrichello. "Také proto jsem se rozhodl na konci roku 1999 tým opustit." Během této sezony ale ještě stihl dojet třetí v Imole za Michaelem Schumacherem a Davidem Coulthardem, vyhrát kvalifikaci na Velkou cenu Francie a v mokré Velké ceně Evropy s kolegou Johnym Herbertem dostat oba vozy na stupně vítězů (byť to byl Herbert, kdo vyhrál). Ferrari (2000 - 2005) "Splnil se mi sen," řekl Barrichello, když o rok později nastoupil do Ferrari. S ním dokázal vyhrát Velkou cenu Německa po startu z 18. místa. Barrichello se stal nejdéle čekajícím pilotem na své první vítězství, ale o to větší byly následné oslavy. V následujících dvou letech ale přišly těžké momenty, oba na rakouském A1 Ringu. Poprvé v roce 2000, když Barrichello musel před sebe pustit Michaela Schumachera na druhé místo, aby to samé musel učinit o rok později, tentokrát o příčky výše - k monstróznímu odporu fandů formule 1. Jejich přízeň byla znovu pokoušena při Velké ceně USA 2002, když po dominantním výkonu Ferrari Schumacher a Barrichello jeli do cíle na efekt, ale druhý jmenovaný měl čumák auta na cílové čáře přeci jen vepředu, a získal tak vítězství. V roce 2003 dosáhnul Barrichello na svá cennější vítězství, při Velké ceně Velké Británie (dvakrát předjel Kimiho Räikkönena a vyhrál o 5 vteřin) a při Velké ceně Japonska (v cíli 11 vteřin před Räikkönenem). 24. října 2004 zvládnul stupně vítězů v domácí Brazílii za Montoyou a Räikkönenem, zatímco o rok později následoval skandál při Velké ceně USA se šesti vozy. Tam musel před sebe prostřednictvím divadýlka opět pustit Michaela Schumachera. "To byl moment, kdy jsem si řekl, že je čas odejít," přiznal Rubens. Honda (2006 - 2008) A také tak učinil, podepsal smlouvu s týmem BAR Honda (dnes už jen Honda). Stáj, která se potýká s výkonnostními problémy, ale která umí dát svým jezdcům pocit větší sounáležitosti. Právě v Hondě se Barrichello setkal s jedním z mnoha, který má pro Brazilce uznání, ale jedním z mála, který jej možná dokáže zužitkovat: veleúspěšným a velmi respektovaným Rossem Brawnem. Ani Ricardo Patrese, který o rekord přišel, není dvakrát smutný: "Vydržet ve formuli 1 tak dlouho znamená, že kvalita jeho práce je vysoká," řekl Patrese. Vítězství: 9 Nejúspěšnější závod: Velká cena Itálie (2 vítězství, jedno druhé místo, jedno třetí místo, dvě čtvrtá místa, jednou pátý a jednou šestý)
Zdroj: Tomáš Richtr, Istanbul Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
