Dale Coyne se po 26 letech dočkal! Wilson vítězí! |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
vydal:
Víťa Boch počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Posledním jezdcem, který zvítězil a nebyl ze stájí Penske či Ganassi, byl Justin Wilson loni v Detroitu. Je symbolické, že to byl právě on, kdo znovu dokázal přerušit dominanci těchto dvou stájí. Velmi blízko k tomu měl už v úvodním závodě v St. Petersburgu, ale úspěšný byl až dnes a poprvé ve více jak čtvrt století trvající historii stáje Dale Coyne Racing přivezl Coynův vůz do Victory Lane. Letos počtvrté dojel na druhém místě Ryan Briscoe. Třetí místo v cíli zajistilo Scottu Dixonovi prozatímní vedení v šampionátu.
Camping World Watkins Glen Grand Prix – Watkins Glen International
60 kol – 202,5 míle 4 žluté fáze – celkem 10 kol 5 jezdců ve vedení, 8 změn ve vedení Nejrychlejší kolo: Ryan Briscoe – 1:31.1760 sekund v 18. kole Do závodu skvěle odstartoval Paul Tracy. Kanaďan se posunul o několik pozic vpřed. Do problémů se dostal Ryan Hunter-Reay a po kontaktu s Robertem Doornbosem musel ze závodu odstoupit. Po třech kolech se v šikaně Bus stop dostal Wilson do čela před Briscoea. V pátém kole nedopadl dobře souboj Marca Andrettiho a EJ Visa. Andretti musel s proraženou pneumatikou do boxů, Viso měl poškozené přední přítlačné křídlo.
Marcovi Andrettimu se rozhodně nechtělo nechat se předjet o kolo, Justina Wilsona a Ryana Briscoea pořádně zdržoval. Mezi ním a Wilsonem dokonce málem došlo ke kontaktu. V 8. kole zajeli do boxů Graham Rahal a Robert Doornbos, který potřeboval přezout z červených měkkých pneumatik na tvrdé černé a vyměnit přední přítlačné křídlo poškozené po kontaktu s Hunter-Reayem. „Díky“ blokování Marcem Andrettim ztratil Mario Moraes šest sekund na vedoucí dvojici, než se mu konečně podařilo se dostat před Andrettiho.
Ve 13. kole vzdal Paul Tracy boj s nedotáčivým vozem a zajel ke svým mechanikům. Musel se vzdát výhodnější strategie dvou zastávek a přejít na strategii tří pit stopů. Lídr závodu Justin Wilson zastavil v boxech poprvé v 18. kole. Pomalejší tvrdé pneumatiky vyměnil za měkkou směs. Stejně tak učinili za ním zastavivší Castroneves a Patrick.
Když se ke své zastávce chystal zajet Ryan Briscoe, vyletěl mimo trať debutant Richard Antinucci a na trati zavlály žluté vlajky. Briscoe mohl vzít jen minimální dávku paliva, aby vydržel na trati, než budou boxy znovu otevřené. Ovšem jeho náskok na druhého Moraese a zbytek pole byl tak veliký, že se Briscoe vrátil těsně za Brazilcem na průběžné druhé pozici. Žluté fáze využil zbytek pole ke své první zastávce v boxech
Při restartu bylo pořadí Wilson, Conway, Rahal, Mutoh a Castroneves. Graham Rahal se v prvním kole po restartu dostal v šikaně Bus stop před Conwaye. První kola na nových pneumatikách nezvládl Dario Franchitti. Právě v šikaně Bus stop vyletěl jeho vůz mimo trať. Znovu byly vyvěšeny žluté vlajky. Ještě předtím došlo při nájezdu do Bus stop ke kontaktu Eda Carpentera s Mariem Moraesem. Moraesův monopost se lehce proletěl vzduchem, ale jako zázrakem zůstala Dallara nepoškozená. Carpenter musel zajet do boxů. Moraese do boxů poslalo vedení závodu, které mu udělilo trest průjezd boxovou uličkou. Vůz Daria Franchittiho byl znovu nastartován a po přezutí dokázal se ztrátou jednoho kola pokračovat. Žluté fáze využili Rahal, Andretti a Viso k zastávce v boxech.
Restartu jsme se dočkali ve 25. kole. Pořadí na vedoucích příčkách bylo skutečně nevídané: Wilson, Conway, Mutoh. Čtvrtý jezdil Helio Castroneves, než se ve 28. kole před něj dostal Dan Wheldon. Pasáž Boot se ve 30. kole stala osudná Paulu Tracymu, který havaroval naprosto stejným způsobem, jako ráno ve warm-upu na stejném místě Milka Duno. Jak pak Paul přiznal v rozhovoru, příliš šlápl na plyn, vůz se dostal do hodin a zádí narazil do ochranné bariéry. Žluté fáze využil 13. Graham Rahal, ne však k tradiční zastávce v boxech, ale aby zajel vedle svého stájového kolegy Roberta Doornbose a pořádně mu gesty vyčinil, že jej předtím blokoval. Následně si Graham postěžoval i do rádia, zazněla slova jako: „Je mi jedno, že je Robert můj stájový kolega, blokovat mě nebude!“ Závodní inženýr musel mladého Američana uklidňovat. Žluté fáze využili pro zastávky v boxech Franchitti, Carpenter a Antinucci, kteří ale byli minimálně o jedno kolo zpět. Antinucci alespoň o 10.
Restart ve 33. kole drama nepřinesl. Pořadí zůstalo stejné – Wilson, Conway, Mutoh, Wheldon, Castroneves. Ve 40. kole zahájili Matos, Moraes a Mutoh poslední kolo zastávek v boxech. Justin Wilson zastavil o kolo později. Na jedno kolo se dostal do čela Helio Castroneves, než i on zajel k mechanikům a vedení převzal stájový kolega Castronevese Ryan Briscoe. Dlouho se z vedení netěšil, protože na konci kola zajel do boxů. Scott Dixon učinil v následujícím kole stejný krok. Marco Andretti stavěl naposledy o pár kol později, takže vydržel na trati ještě o dvě kola déle, než Dixon a když se ve 46. kole vrátil z boxů, vrátil se na šesté pozici. Vzhledem k tomu, že v jednu chvíli byl již o kolo zpět, tak zjevně mohl být velmi spokojen. V 52. kole napodobil Paula Tracyho Hideki Mutoh. I pro něj znamenal kontakt s ochrannou bariérou konec v závodě. Všichni jezdci již měli v nádržích zásobu ethanolu, která jim měla vystačit až do konce, takže do boxů již nikdo nezamířil. Čekala se dramatická bitva o vítězství mezi prvním Wilsonem a pronásledující smečkou dvou pilotů stáje Penske a Scottem Dixonem.
Wilson však zvládl restart na výbornou a také využil výhody měkkých pneumatik, které se zahřály rychleji, než tvrdá směs na voze Ryana Briscoea. Naopak Australan měl v závěru závodu plné ruce práce s dotírajícím Dixonem, který se několikrát při snaze předjet Briscoea dostal částí monopostu mimo trať. Justin Wilson neohroženě dovezl monopost stáje Dale Coyne Racing na prvním místě a namlsaný dnešním úspěchem se určitě bude chtít předvést i příští týden v Torontu, kde získal v roce 2005 své první vítězství v sérii ChampCar.
Zdroj: Formule.cz, Foto: Indycarmedia / USA LAT Photograp Komentáře ke článku
|
Reklama