Ve včerejším díle jsme si představili prvních čtyři týmy a celkem sedm jezdců z letošního startovního roštu IZOD IndyCar Series. V dnešním díle se podíváme na týmy KV Racing Technology, Panther Racing, A.J. Foyt Enterprises a Rahal Letterman Lanigan Racing.

Stáj Kevina Kalkhovena a Jimmyho Vassera i v letošní sezóně nasadí do IZOD IndyCar Series tři vozy. Ale opět se jezdecká sestava mírně obmění, protože Takumu Satóa nahradí Rubens Barrichello. Sató od Kalkhovena a Vassera odešel, protože jej sponzoruje Honda, ale KV Racing vsadilo na motory Chevrolet. V lednu se ale podařilo Kanaanovi přilákat svého nejlepšího kamaráda Rubense Barrichella, který je více než důstojnou náhradou za Satóa.

V posledních sezónách stále sílící tým pořád čeká na první vítězství v IndyCar. Sice se Powerovi podařilo v roce 2008 zvítězit v Long Beach, ale to byla přítomná jen polovina startovního pole. Druhá polovina závodila v japonském Motegi, protože při spojení Champ Cars a IndyCar došlo k termínové kolizi těchto dvou závodů. Sató loni získal dvě pole position, Kanaan zase třikrát stál na stupních vítězů a v Iowě nebyl od vítězství daleko.

#5 – E. J. Viso

96747

 

Veezuelský závodník vstupuje do své páté sezóny v IndyCar Series, z toho třetí u KV Racing. Ale nejlepší dojem zatím zanechal ve své první sezóně po spojení Champ Cars a IndyCar, ve které se nejvícekrát dostal do první desítky. Američtí novináři, kteří jej pozorovali při zimních testech, se ale shodli, že jeho přístup se mění a šestadvacetiletý Ernesto José působí mnohem dospěleji, než v předešlých letech.

Milovník adrenalinových sportů v padoku známý vlídným přístupek k fanouškům je reklamní tváří značky Herbalife. Ale starty v IndyCar mu sponzoruje venezuelský petrochemický průmysl. Do loňska prostřednictvím společnosti PDVSA a od letošní sezóny přes dceřinou společnost PDVSA Citgo, která má v USA síť čerpacích stanic. Viso se tak dočkal nového zbarvení vozu. A také nového startovního čísla, po Satóvi převzal číslo 5. V pátém ročníku v IndyCar je to už páté startovní číslo, pod kterým bude startovat.

Před přechodem do IndyCar závodil v Evropě. V GP2 odjel celé dvě sezóny a připsal si dvě vítězství. Závodil také v britské Formuli Renault, v Eurocupu Formule Renault a v britské F3. Při výšce 157 je jedním z nejmenších jezdců ve startovním poli.

#8 – Rubens Barrichello

„Nikdy neříkej nikdy“ neplatí jen pro Jamese Bonda, ale také pro Rubense Barrichella. Sice kdysi řekl, že nikdy nebude závodit na amerických oválech, ale nakonec se Rubensovi a jeho dětem podařilo přesvědčit manželku Sivanu, aby dala svůj souhlas. Po devatenácti sezónách ve Formuli 1 se jezdec, který v ní startoval vícekrát než kdokoliv jiný, stěhuje do USA a má před sebou nové výzvy. 

S Tonym Kanaanem jej pojí životní přátelství, říkají o sobě, že jsou bratři a vzájemně jsou kmotry svých dětí. Teď se poprvé v kariéře dočkají, že budou také stájoví kolegové. Od Barrichella se v IndyCar hodně očekává. Při testech v Sebringu rozhodně nezklamal, byl čtvrtý nejrychlejší za Dixonem, Franchittim a Castronevesem. Ale kromě kalifornské Sonomy pro něj každý okruh v letošním kalendáři bude nový. Protože není považován za nováčka, nemá nárok na extra čas na dráze při prvním tréninku.

#11 – Tony Kanaan

96729

 

Jeden z nejpopulárnějších jezdců v IZOD IndyCar Series se zatím s novým vozem plně nesžil. Testy v Sebringu neproběhly tak, jak by si Kanaan představoval a sedmatřicetiletý Brazilec byl z celé trojice pilotů KV Racing nejpomalejší. Odepisovat jej by ovšem bylo pošetilé. Po propuštění od Andretti Autosport v roce 2010 získal před začátkem loňské sezóny místo až 5 dní před startem St. petersburského závodu a i přes to dokázal dojet na stupních vítězů.

Kanaan je mezi fanoušky a ostatními jezdci populární pro svůj humor. Jako má fotbalová Plzeň Pavla Horvátha, má IndyCar Tonyho Kanaana. Šampion IndyCar z roku 2004 má zatím v sérii nedodělanou práci. V Indianapolisu jej zatím provází neuvěřitelná smůla. Několikrát měl vítězství na dosah ruky, ale vždy mu uniklo.

Můžeme se těšit na tři různá zbarvení Kanaanova vozu, podle toho, jak se budou střídat sponzoři GEICO, Mouser Electronics a pivovar Itaipava.

Záběry, jak tým loni nevyhrál v Indianapolisu, obletěly celý svět. JR Hildebrand havaroval v poslední zatáčce a než se poškozený vůz doklouzal za cílovou čáru, projel kolem Dan Wheldon. Panther Racing vždy přijede do Indianapolisu silný, ale platí pro něj to samé, jako pro Kanaana. Obrovský kopec smůly. Čtyřikrát v řadě jezdec Panther Racing skončil v pětistovce druhý. Ať to byl Vitor Meira, dvakrát Dan Wheldon a loni JR Hildebrand.

Panther Racing je jedním z posledních přeživších týmů z původní Indy Racing League, které vznikly ještě před přechodem týmů z CART. Patřil k tomu nejlepšímu, co v IRL bylo. Sam Hornish Jr. vyhrál dva tituly v řadě, a to i když se v tom druhém případě musel postavit jezdcům Penskeho stáje. Jenže s rostoucím počtem městských a přírodních okruhů tým více a více zaostává. Na oválech je vždy silný. Ovšem dobré výsledky v Sebringu naznačují, že tento trend by se mohl letos změnit. Za zády Hildebrandovi namontuje stáj motor Chevrolet.

#4 – JR Hildebrand

96720

 

Rodák z Kalifornie vloni nestačil na Hinchcliffea v souboji o nejlepšího nováčka, přesto měl velmi dobrou první sezónu v IndyCar Series. Druhé místo z Indianapolisu a vedení v dalších dvou závodech jsou jistě přesvědčivé výkony na nováčka. Před loňským úvodním závodem v St. Petersburgu už ale s IndyCar zkušenosti měl. V roce 2010 zaskakoval ve dvou závodech u Dreyer & Reinbold Racing. Hildebrand je šampionem Indy Lights z roku 2009.

Hildebrand, přezdívaný podle akčního hrdiny Captain America, je velkým fanouškem týmu amerického fotbalu San Francisco 49ers a trenér 49ers Jim Harbaugh je jedním z vlastníků Panter Racing. Podařilo se mu složit přijímací zkoušky na prestižní Massachusetts Institute of Technology, ale nástup do školy zatím odložil, aby se mohl věnovat závodní kariéře. Tak jako v loňském ročníku i letos bude v IndyCar reprezentovat americkou Národní gardu.

Stáj A. J. Foyta působila při testech v Sebringu jako politá živou vodou. Nový jezdec týmu Mike Conway předváděl výkony, na které jsme u kdysi úspěšného týmu v Indy Racing League dlouho nebyli zvyklí. O vedení stáje se stará sám legendární A. J. Foyt, ale stále více pravomocí přebírá jeho adoptivní syn a biologický vnuk Larry, sám bývalý závodník.

V zimě Foyt vybíral nového jezdce, protože s Vitorem Meirou se domluvil na předčasném ukončení smlouvy. Přednost nakonec dostal osmadvacetiletý Brit Mike Conway. Ten se loni v Long Beach v barvách Andretti Autosport dočkal prvního vítězství v kariéře v IndyCar Series. Ale Conway bude pod velkým tlakem, protože Foyt se v minulosti vůbec nezdráhal vyhodit jezdce, který nenaplňoval jeho očekávání.

Conway je jedním z plejády jezdců, kteří závodění v předchozím modelu Dallary odnesli zlomeným obratlem. Conway těžce havaroval v roce 2010 v Indianapolisu. Hunter-Reayovi došlo palivo, Conway najel na jeho vůz, odlepil se od dráhy a vletěl do plotu. Ale naštěstí po uzdravení neztratil nic ze své rychlosti. Že dovede vyhrávat, potvrdil loni v Long Beach. Jenže jeho výkony v loňské sezóně byly nevyrovnané. V Long Beach  a Sao Paulu zazářil, ale v Indianapolisu zklamal a nekvalifikoval se do závodu. Těžko si představit, co by udělal A. J. Foyt, kdyby se jeho jezdec do nejdůležitějšího závodu nedostal.

Conway předváděl velmi slibné výkony v evropských juniorských sériích. Je šampionem britské Formule Renault a britské F3. V GP2 odjel dvě celé sezóny a ve sprintu v Monaku se dočkal jediného vítězství. Byl testovacím jezdcem Hondy ve Formuli 1. I letos bude s Hondou spolupracovat, protože japonská automobilka dodává motory Foytově týmu.

Naposledy v roce 2008 závodila stáj Bobbyho Rahala a Davida Lettermana v celé sezóně IndyCar Series. Po ztrátě sponzora se tým přesunul do ALMS. Na podzim do něj majetkově vstoupil Mike Lanigan a stáj se vrací do IndyCar. Nejprve jen s jedním vozem pilotovaným Takumou Satóem, ale od Indy500 se připojí Luca Filippi. Rahal prozradil, že má plány i na třetí vůz.

Rahalovi se podařilo program pro IndyCar vybudovat na zkušených lidech. Coby hlavního manažera přivedl Toma Andersona, který byl po neúspěchu v Indianapolisu propuštěn od Andrettiho. Anderson ovšem stál za většinou úspěchů stáje v posledních sezónách. Vzhledem k tomu, že Rahal byl první tváří Hondy po vstupu do CART, bylo nanejvýše jasné, jaké motory pro svůj tým zajistí. Původně měl dva, ale jeden přenechal Sarah Fisher pro Josefa Newgardena. Filippi v té době neměl ještě vyřešené vše ohledně sponzorů a tak musí na svojí šanci v IndyCar čekat do Indianapolisu, až bude další motor k dispozici.

#15 – Takuma Sató

Další z pilotů se zkušenostmi z Formule 1 se může těšit na svojí třetí sezónu v IndyCar Series. Před dvěma lety jej do Ameriky přivedl Jimmy Vasser, ale jak již bylo zmíněno, KV Racing letos přechází na motory Chevrolet a Sató je sponzorovaný Hondou. Pětatřicetiletý Japonec ukázal v předchozích sezónách, že je velmi rychlý, ale také se připletl do spousty nehod, často vlastní vinou, ale často byl jen obětí chyby někoho jiného. 

Floridské testy ukázaly, že se Satóem musíme i letos počítat. Přestože prvně na oválu závodil až v roce 2010, ukázal, že si na tento typ dráhy brzy zvykl a loni v Iowě dokonce vyhrál kvalifikaci. Pokud se k němu letos konečně přikloní štěstí a pokud se vyvaruje zbytečných chyb, mohl by se dočkat  svého prvního vítězství v IndyCar.

Photo credit: INDYCAR/LAT USA