V dnešním předsezónním speciálu se zaměříme na dva velké týmy. Na stáj Chipa Ganassiho, která stejně jako loni nasadí čtyři piloty, dva v hlavním týmu Target Chip Ganassi Racing a dva v menším juniorském týmu Service Central Chip Ganassi Racing a Novo Nordisk Chip Ganassi Racing. A na stáj Michaela Andrettiho, poprvé v IndyCar Series nasazující jen tři vozy. Andretti na tradiční čtyři vozy letos nesehnal peníze a musí se spokojit jen s trojicí jezdců. Ale minimálně v Indianapolisu tým rozšíří ve spolupráci s AFS Racing Sebastien Saavedra.

Tým Chipa Ganassiho vyhrál poslední čtyři tituly v IndyCar, z toho Franchitti tři. Proto neměl bývalý závodník Ganassi žádný důvod k tomu dělat změny. Juniorský tým začal sezónu pomaleji, ale Grahal Rahal se záhy vyrovnal Franchittimu a Dixonovi. Kimball ztrácel více, ale na rozdíl od Rahala byl loni úplný nováček.

Ganassiho týmy odebírají motory od Hondy. Chvíli se objevily spekulace, že by Ganassi mohl dodávky pro své týmy rozdělit mezi Chevrolet a Hondu, ale nakonec zůstal Hondě věrný. Nic se nezměnilo ani po stránce sponzorů. Dixona a Franchittiho sponzoruje obchodní řetězec Target. V průběhu sezóny se určitě dočkáme zbarvení také podle značek, které jsou v obchodech Target prodávány. Franchitti měl v posledních dvou letech alternativní zbarvení v polovině závodů. Rahalovým sponzorem je společnost Service Central a Kimballa sponzoruje výrobce léčiv pro diabetiky Novo Nordisk.

#9 – Scott Dixon

 Šampion IndyCar z let 2003 a 2008 měl vloni příšerný start sezóny. Ne vlastní vinou nabral v prvních čtyřech závodech obrovskou bodovou ztrátu na Franchittiho a Powera a stáhnout ji dokázal jen částečně. I tak se propracoval na třetí místo celkového pořadí a na stupních vítězů skončil už pět let po sobě. Testy v Sebringu naznačily, že letos s ním určitě opět budeme muset počítat.

Dixon startuje svojí jedenáctou sezónu s Ganassiho týmem. Je ještě relativně mladý, jednatřicet let, takže jeho fanoušci se mohou těšit ještě na spoustu závodů. Novozélandský závodník je jedním z mála pilotů v IndyCar, kteří neprošli evropskými sériemi. Dixon se v Americe objevil v roce 1999 v Indy Lights z australské Formule Holden. V CART a v prvních sezónách v IndyCar byl chráněncem Toyoty. Přesto mu v testech Formule 1 dalo šanci BMW. Testoval i vůz Williamsu, ale místo v F1 nikdy nezískal.

#10 – Dario Franchitti

 Od svého návratu z NASCAR neporažený v boji o titul bude letos Franchitti muset čelit novým výzvám. Při testech ve Franchittiho voze odešlo několik motorů Honda. Navíc opravdu testovat mohl začít až v Sebringu, když mu Dallara upravila vůz pro brzdění pravou nohou. Franchitti tak na Dixona ztratil drahocenný čas a bude otázkou, jak se to projeví na dráze. Osmatřicetiletý Skot je známý především tím, že velmi zřídka dělá na dráze chyby, trpělivě sbírá body, což se nakonec v šampionátu projeví.

Manžel známé herečky Ashley Judd je milovníkem závodní historie. Proto jej nesmírně těší, že se jeho jméno v historické tabulce v počtu vítězství v amerických formulích posouvá před taková jména jako Rick Mears, Johnny Rutherford či Gordon Johncock. Jedno vítězství jej dělí od vyrovnání Bourdaise a Tracyho na sedmém místě v historické tabulce. Žádný aktivní jezdec nemá více vítězství, než tato dvojice, ze které se již v neděli může stát trojice.

#38 – Graham Rahal

 Rodák z Ohia a věrný fanoušek Columbus Blue Jackets je nejmladším vítězem závodu IndyCar v historii sportu. Teprve třiadvacetiletý závodník už má za sebou čtyři sezóny v IndyCar a jednu v Champ Cars. Syn slavného otce dostal nejprve šanci u týmu Newman/Haas/Lanigan Racing. Když přišel o místo, tak v roce 2010 paběrkoval ve čtyřech týmech, ale loni se mu podařilo zajistit si místo ve špičkovém týmu Chipa Ganassiho. Spojení Rahala a Ganassiho má obrovský potenciál a určitě se můžeme těšit na úspěchy tohoto týmu.

Americká stanice Speed.tv o něm napsala, že se musí naučit převzít roli lídra týmu. I když v tom Rahala trochu podceňují. Své vůdčí schopnosti prokázal už v roce 2009, když vedl tým Newman/Haas/Lanigan Racing. Chip Ganassi si jej ve své stáji „pěstuje“ coby náhradu, až Dario Franchitti pověsí helmu na hřebík.

#83 – Charlie Kimball

 Američan ze závodnické rodiny (jeho otec pracoval pro McLaren, proto se Kimball narodil v Anglii), se chystá na druhou sezónu v IndyCar Series. Loni byl jedním ze tří nováčků ve špičkovém týmu, ale Hinchcliffe a Hildebrand předvedli mnohem lepší výkony. Kimball se na cestě k devatenáctému místu v šampionátu jen dvakrát dostal do první desítky.

Sedmadvacetiletý závodník z Kalifornie ovšem kromě soupeřů bojuje také se svým zdravotním stavem. V roce 2007 mu byla diagnostikována cukrovka. Přesto se mu podařilo dostat se do IndyCar Series k prvotřídnímu týmu Chipa Ganassiho. Letos bude muset prokázat, že na takto dobré místo má a předvést lepší výsledky, než dvě umístění v první desítce. Potenciál na to určitě má.

Odchod Daniky Patrick se samozřejmě nejvíce projevil u její bývalé stáje. Naštěstí její hlavní sponzor, společnost Go Daddy, týmu věrná zůstala. Jako náhradu nejprve chtěla Dana Wheldona, ale když zemřel, nastalo dlouhé hledání náhrady. Volba nakonec padla na loňského nejlepšího nováčka Jamese Hinchcliffea, v němž Go Daddy vidí velký marketingový potencionál.

Vedle Hinchcliffea se v Andrettiho stáji představí Marco Andretti. Mladý Andretti se loni po skoro osmdesáti závodech opět dočkal vítězství v IndyCar Series. Hunter-Reayovi zase americká média nejvíce věří, že bude prohánět jezdce týmu Ganassi a Penske. Andrettiho vozy bude pohánět motor Chevrolet.

#26 – Marco Andretti

 Zástupce třetí generace slavné závodnické rodiny se ve svých pětadvaceti letech chystá na už sedmou sezónu v IndyCar Series. Marco v roce 2006 do IndyCar vlétl jak uragán. V první pětistovce v Indianapolisu mířil za vítězstvím, ale na cílové pásce jej předjel Sam Hornish Jr. a Marco skončil před svým otcem na druhém místě. Později v sezóně se v Sonomě dočkal prvního vítězství v IndyCar, jako nejmladší jezdec v historii. O tento rekord jej připravil v roce 2008 Graham Rahal.

Marco se v zimě přestěhoval z Miami zpět do pensylvánského Nazarethu, koupil dům, ve kterém vyrostl. Může tak trávit více času se svým dědou Mariem, který v Nazarethu také žije. Jeho největší slabinou v předchozí sezóně se staly především kvalifikace. Pokud chce Marco pravidelně vítězit, musí zlepšit především tuhle část závodního víkendu.

#27 – James Hinchcliffe

 Přestože zahájil sezónu až od druhého závodu, stal se pětadvacetiletý Kanaďan nejlepším nováčkem. Svojí image Hinchcliffe založil na humoru, čímž si získal spoustu příznivců a hlavně sponzora v podobě doménového registrátora a hostingové společnosti Go Daddy.com. Hinchcliffe má zvláštního koníčka, sbírá helmy slavných závodníků. Ve svém domě má například helmu Hélia Castronevese, Jacquese Villeneuvea či Grega Moorea.

Hinchcliffe je produktem amerických juniorských sérií. Před IndyCar závodil v americké Formuli BMW, Star Mazda Series, tři sezóny strávil v Atlantic Championship a dva roky v Indy Lights. Také reprezentoval Kanadu v A1GP. U Andretti Autosport zdědil tým po Danice Patrick, který již v minulosti mnohokrát prokázal, že je schopný svého jezdce dostat do čela.

#28 – Ryan Hunter-Reay

 Jistým způsobem přelomová sezóna nastává pro jednatřicetiletého Američana. Hunter-Reay musí letos převzít roli jasného lídra týmu, pokud mají on a Andretti Autosport uspět. Loňská sezóna začala katastrofálně a vše vyvrcholilo neúspěšnou kvalifikací v Indianapolisu, ale pak se něco zlomilo a Hunter-Reay šel nahoru. Třetí místa z Toronta a Ohia a kontroverzní vítězství v New Hampshire mu pomohly k celkovému sedmému místu v šampionátu.

V testech působil jako ten, kdo bude prohánět jezdce stájí Penske a Ganassi a kdo by mohl být černým koněm v boji o titul. Hunter-Reay může spoléhat na dobrý motor od Chevroletu. Další z odchovanců amerických juniorek (startoval v Barberově Dodge Pro Series a v Champ Cars Atlantics) má na svém kontě tři vítězství v IndyCar a dvě v CART/Champ Cars. Konečně u Andretti Autosport naše sponzory, kteří jsou ochotni postavit se za něj a pomoci mu k dosažení úspěchů.

Photo credit: INDYCAR/LAT USA