Sató do závodu dobře odstartoval a v první zatáčce se dostal před Powera. Franchitti po startu z pole position první místo udržel. Jeho stájový kolega Dixon se ovšem dostal do potíží, když jej zezadu naboural Vautier, Francouz musel startovat poslední kvůli výměně motoru. Dixon měl prořízlou pravou zadní pneumatiku a musel do boxů. Vše se obešlo bez přerušení, takže druhý muž průběžného pořadí šampionátu byl předjet o kolo.

Carpenterův vůz připomínal oběti teroristického útoku v Bostonu. 

Zpomalovací vůz ovšem na trať vyjel velmi záhy. Saavedra v nájezdu do deváté zatáčky zaútočil na  de Silvestro, ale byl příliš optimistický a tvrdě vrazil do zdi. Někteří jezdci zamířili do boxů, mezi nimi Andretti, který musel vyměnit přední přítlačné křídlo.

Do problémů se při restartu dostal lídr šampionátu Castroneves, který zlomil přední křídlo o Conwayův vůz. Jakmile se otevřelo boxové okno, musel k mechanikům pro nové.

Po kontaktu s Conwayem musel Castroneves měnit přední křídlo. 

Na konci prvního stintu se projevovala odlišná životnost měkkých a tvrdých pneumatik. Ve 23. kole se Sató na tvrdé sadě dostal před Hunter-Reaye na měkké sadě na druhé místo. Za nimi sváděli souboj Power a Hinchcliffe. Ale Power se i na horší sadě před Kanaďanem udržel.

První vlnu pit stopů otevřel už v 18. kole Pagenaud. Takuma Sató a Ryan Hunter-Reay zastavili ve 28. kole. Druhý jmenovaný v boxech hodně ztratil. Na trati mezitím sváděli souboj Tagliani a Kimball. Kimball nezvládl vůz na studených pneumatikách a nedobrzdil do osmé zatáčky. Oba skončili v bariéře z pneumatik, ale po nastartování motorů mohli pokračovat.

Nos svého vozu Kimball poškodil hned dvakrát. 

Mezitím se k mechanikům vydal Franchitti a během žluté fáze také Power. Když zpomalovací vůz vyzvedl lídr závodu, byl jim Takuma Sató, za ním jezdil Power, Franchitti byl třetí, Conway čtvrtý a první pětku uzavíral Rahal. Hunter-Reay se propadl až na desáté místo. Conway dobrou pozici nezužitkoval, jeho vůz vůbec neakceleroval, na vině byla závada elektroniky.

Power při restartu v 34. kole ztratil dvě příčky, dlouho se ale nezávodilo. Hinchcliffe bojoval na vjezdu do první zatáčky s Kanaanem, došlo ke kontaktu, HInchcliffe navíc sestřelil stájového kolegu Visa a skončil v pneumatikách. Aby to pro tým Michaela Andrettiho bylo ještě horší, Hunter-Reay narazil do vozu, který se pohyboval před ním, a zlomil přední křídlo. Hinchcliffe okamžitě skončil, opravou Visova zavěšení tým strávil několik kol a Hunter-Reay se propadl na konec startovního pole.

V jeden moment skončil dobře rozjetý závod pro tři piloty Andrettiho stáje. 

Další restart proběhl v 39. kole. Power opět ztratil dvě příčky a propadl se už na šesté místo. Rahal se v dalším kole dostal před Franchittiho. Powerův vůz na červené sadě pneumatik trápilo špatné vyvážení a Australan se dál propada polem. Naopak nahoru postupovali oba Schmidtovi piloti. Vautier po startu z posledního místa postoupil až na třetí příčku!

Chyba týmu při pit stopu připravila Vautiera o dobrý výsledek. 

V 50. kole Hunter-Reay přehnal snahu získat zpět ztracené pozice. Nezvládl útok na Anu Beatriz a v osmé zatáčce skončil v pneumatikách stejně, jako o pár kol dříve Kimball, jenže poškodil zavěšení a závod pro něj skončil. Jezdcům poskytl možnost pro poslední návštěvu mechaniků. Ta se stala osudná pro Powera a Vautiera. Hlavní mechanik vypustil mladého Francouze přímo do Powera, který zrovna zajížděl do svého stání. Vautier poškodil pravý „nárazník“ na Powerově voze. Navíc za nebezpečné vypuštění dostal trest a musel po restartu projet boxovou uličkou. Přitom měl závod tak skvěle rozjetý. Navíc, smůla se lepila týmu Penske na paty, ze závodu musel odstoupit Allmendinger.

O druhou žlutou fázi se málem postaral Kimball, který se při restartu pohyboval mezi lídrem závodu Satóem a druhým v pořadí Rahalem. Kimball se chtěl vrátit do stejného kola jako lídr závodu, ale místo toho znovu skončil v bariéře z pneumatik, tentokrát v první zatáčce. Ale opět mohl v závodě pokračovat a tentokrát bez nutnosti, aby na trať vyjel zpomalovací vůz.

Takuma Sató naposledy zvítězil v roce 2001 ve Formuli 3. 

Závěrečná část závodu už příliš dramat nepřinášela. Sató si hlídal svojí vedoucí pozici, Rahal jej sice v jednu chvíli dokázal stáhnout na šest desetin vteřiny, ale Japonec záhy svému pronásledovateli opět poodjel. Týmu KV Racing Technology nevyšla strategie. Jimmy Vasser předpokládal, že Kanaan, jediný jezdec v první desítce na tvrdé sadě pneumatik, bude mít v závěru závodu výhodu, ale to se nestalo. Kanaan soustavně ztrácel a nakonec na jeho pátou příčku dvě kola před koncem v první zatáčce zaútočil Servia, došlo ke kontaktu, po kterém Kanaan skončil.

Před Serviu se v závěru ještě dostal Hildebrand. Španěl byl za zavinění nehody potrestán po závodě 30 vteřinovou penalizací, tým se proti rozhodnutí odvolal a Servia byl vrácen z 18. místa zpět na 6. Kanaan ovšem s bolestí ruky skončil v nemocnici na rentgenu.

Tři nejúspěšnější piloti z nedělního závodu. Zleva Rahal, Wilson a Sató. 

Závod v Long Beach vyrovnal šampionát. Osmička v šampionátu nejvýše postavených jezdců před nedělním závodem v Long Beach ztratila – Castroneves po kolizi při restartu musel měnit křídlo a nakonec dojel až na konci první desítky, Dixon se do kolize dostal již v prvním kole a závod dokončil za Castronevesem. Hunter-Reay vůbec nedojel. Andretti nakonec překonal ztrátu spojenou s výměnou křídla. Hinchcliffe vůbec nedojel. Kimball se dostal do dvou kolizí. Kanaan skončil dvě kola před koncem a před závodem osmý Power měl kontakt v boxech s Vautierem.

Castroneves sice udržel vedení v šampionátu, ale na druhé místo se posunul Sató. Významně si přilepšili Justin Wilson a především Graham Rahal, který se posunul z devatenácté příčky na sedmou. Naopak nejhorší vstup do sezóny ve své kariéře v USA zažívá Will Power, který v šampionátu zůstává osmý.