První červnový den se do životů mnoha američanů zapsal mimojiné i díky prvnímu vysílacímu dnu televizní stanice CNN (1980). Letošní první červen nebyl až tak hektický. Série NASCAR se tentokrát podívala na trať Dover International Speedway. Letošní 1. červen rovněž ukončil první třetinu letošní sezóny. Nepočítaje Sprint Unlimited, od Daytony po Homestead se sezóna natahuje k 39 víkendům.
Minulý týden vstal z prachu Jimmie Johnson. Vítězstvím na Charlotte Motor Speedway si zajistil vstup do letošního Chase for the Cup. Stal se tak desátým jezdcem v letošní sezóně, který má v základní části sezóny o starost méně. Dover zároveň patří mezi nejoblíbenější traťě Jimmieho Johnsona. V minulosti zde 8x vyhrál. Ve vedení zde Jimmie strávil celkem 2704 kol. Rekord 2800 Bobbyho Allisona je tedy jasně ohrožen. 96 kol ve vedení není pro Jimmieho Johnsona v Doveru až takový oříšek. V minulosti si zde Jimmie zajel šest závodů, kde vedl více jak 200 kol.
Z prvního místa vyrazil Brad Keselowski. U něj je dobré podotknout, že jde o jeho osmý start z první řady v letošní sezóně - kvalifikaci vyhrál pouze ve Phoenixu a až nyní v Doveru. Druhé místo na startovním roštu patřilo Kylu Buschovi. Ten tímto útočil na svůj druhý tripple kariéry. Nebol-li tři vítězství během jednoho víkendu. Kyle zvítězil v pátek v závodě Camping World Truck Series. V sobotu pak závod série Nationwide Series.
Hned po mávnutí zelenou vlajkou se do vedení dostal zmiňovaný Kyle Busch. Brad Keselowski se prozatím spokojil se druhým místem. Třetí byl Joey Logano a čtvrtý Jimmie Johnson. První ťukanec byl k vidění hned pár kol po startu. Tony Stewart, který zářil rychlými časy už během tréninků, před sebou několikrát popohnal Paula Menarda. Žlutá vlajka nepřišla ani poté, co se J.J.Yeley potýkal s prasklou pneumatikou.
Dlouhý vláček jezdců se tedy dostal až do 65. kola, kdy se poprvé přerušil závod. Alexe Bowmana rovněž zradila pneumatika, díky které okusil tvrdost lemujících zdí. Jezdci zajeli okamžitě ke svým mechanikům. Pokud šlo o jezdce z první desítky, nebyl jediný který by nepožadoval úpravy na voze. Do rychlostní pasti se chytl Denny Hamlin, který uspíšil výjezd z boxové komunikace. Restart jako první uviděl Kyle Busch, Jimmie Johnson, Kevin Harvick, Clint Bowyer a Joey Logano.
První dvě kola patřila vedoucím jezdcům. Jimmie i Kyle předvedli nádherný souboj o první místo. Jimmie však vítězství potřebuje jako sůl. A znát to bylo po celou délku závodu. Alex Bowman si mezitím opět našel cestu do lemující zdi. Ve 100. kole se před Busche dostal Kevin Harvick. Pro Harvicka se otevřela možnost dojetí Johnsona o několik kol později. Johnson se zapletl mezi pomalejší jezdce. Zejména pak Ryan Newman šestinásobného šampióna pořádně potrápil.
Důležitý moment přišel v 125. kole. Při výjezdu ze 4.zatáčky se Kyle Busch v horní stopě vtěsnal nad Clinta Bowyera, kterému se o nečem podobném jistě nesnilo. Náraz Kyla Busche do zdi na cílové rovince mu mírně zkrátil závodní den. Po vyjetí zaváděcího vozu si Kyle vyšlápnul na Clinta. To, že se nic nestalo, můžeme dát možná zavděk spotterům resp. šéfům týmů #18 a #15. Ti přesvědčili Kyla, aby nic nedělal a Clinta, aby ujel (od Kyla) co nejdál. Mladší z bratří Buschů svůj tripple z roku 2010 nerozmnoží.
V popředí se neustále drželi pánové Johnson, Harvick, Logano, Gordon. A Denny Hamlin, který se po penalizaci v podobě restartu na chvostu závodního pole, velice rychle otřepal a dostal až do první destíky.
Nehodu dne si v 135. na sebe ušili Ricky Stenhouse Jr., Greg Biffle a A.J. Allmendinger. Třetí jmenový překvapil rychlou jízdou ve spodní stopě a překvapený Ricky do něj ťuknul. A.j. následně to stejné provedl Gregovi. Ten se mimojiné do cíle naposledy nepodíval na začátku sezóny 2012 - 84 závodů. Náraz do zdi zdevastoval vozy i lemující zeď. Červená vlajka poprvé.
Červená vlajka se po druhé ke slovu dostala pár kol po restartu. Ryan Newman dokázal v první zatáčce vyškubnout kus betonu - který se rozprostírá po celé délce dráhy. Hned za ním se do tohoto kousku trefil Jamie McMurray. Jamie poté narazil do zdi. Přerušení trvalo něco málo přes 20 minut. Na opravu dvou děr, dobrý výkon. Restart se nejlépe povedl Kevinu Harvickovi, který na krátkou dobu vystřídal Jimmieho Johnsona ve vedení.
V popředí se rovněž ukázal i Matt Kenseth, který stále hledá cestu na letošní Victory Lane. Pořadí se na první pěti místech měnilo hlavně během zastávek v boxech. Jméno Jimmie Johnson však z první příčky zmizelo málo kdy. Jeho soupeřům se spíše nedařilo. Kyle Busch byl mimo hru. Harvicka prasklá pneumatika odsunula do dvojkolové ztráty. Během jednotlivých restartů byl jasně nejrychlejší Johnson.
Pořadí ve 200. kole bylo následující: Johnson, Gordon, Kenseth, Earnhardt Jr. a Hamlin. Během 14 závodů v Doveru, se pouze 5x dostal jako první do cíle jezdec, který se na prvním místě ocital i v polovině závodu. Vždy to byl Jimmie Johnson. Rekord více jak 2800 kol ve vedení si Jimmie Johnson zařídil celkem bez problémů.
Alex Bowman a J.J. Yeley byli na vině dalších přerušení. Prostoru pro boxové zastávky využili všichni. Tentokrát se výměna pouze dvou kol týkala všech. První opět Johnson. Za ním pak Gordon, Earnhardt Jr. Kenseth, Menard a dokonce i Kyle Larson. Kurt Busch se stejně jako Kevin Harvick potýkal z prasklou pneumatikou. Tony Stewart vše zachraňoval na 9. místě. Danica byla v několikakolové ztrátě poté, co překročila rychlost při vjezdu i výjezdu z pit-lane.
Okolo 320. kola se do pohybu dostaly opět boxové zastávky. Pod zelenou vlajkou jde vždy o riziko, zvláště když do konce zbývá naplnit pouze jednu nádrž. Zastávky v boxech a strategie skrze spotřeby paliva tentokrát vyšla na jedničku. Odhad byl 70-80 kol na jedno natankování. I tak ale vznikly rozdíly. Nejméně paliva měl Tony Stewart. Nejlépe na tom byl Jimmie Johnson, který na trati vydržel o pět kol více.
Že ke slovu přijde ještě žlutá vlajka, to bylo přinejmenším pravděpodobné. Otázka spotřeby či šetření paliva nebyla již vyřknuta. Naopak opotřebení pneumatik, to by mohl být problém. Necelých 40 kol před koncem se nabízela možnost výměny pouze dvou pneumatik. Vzpomnělo se na minulý rok, kdy se stejnou taktikou vyhrál Tony Stewart. Tenkrát ovšem šlo o restart 20 kole před koncem. Nyný jich zbývlo 40. Jediný kdo se rozhodl pro dvě nové pneumatiky byl Clint Bowyer. Rozdíl byl znát hned po restartu. Jimmie opět na nic nečekal a zhostil se vedení. Naopak tehdy třetí Matt Kenseth se před Clinta nemohl dostat. To vše ke zvýšení náskoku Jimmieho Johnsona.
Ke slovu však přišla další a tentkrát poslední žlutá vlajka. Týmy od šestého místa využily přerušení k návštěvě boxových stání. Rozdíl čerstvé versus 35. kole staré pneumatiky by mohl být znát. Pokud by do konce závodu zbývalo více kol. Restart se třemi okruhy do šachovnicové vlajky na pořadí už nic nezměnil. Jimmie Johnson přepsal statistiky týkající se závodiště v Doveru a zároveň jasně pojistil účast v letošním velkém finále.
Pro Johnsona to bylo po 13., co dokázal vyhrát dva po sobě jdoucí závody. Příští týden se jede na Pocono Raceway, kde Johnson minulý rok vyhrál. Tří vítězné konce v těsném sledu naposledy zařídil právě Johnson a to v roce 2007. Toho roku si Jimmie dojel pro první místo na tratích Martinsville, Atlanta, Fort Worth (ale také ve Phoenixu).
