| Z Kopřivnice do Vídně po vlastní ose |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Vladimír Rybecký počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Právě před sto dvaceti lety, ve dnech 21. a 22. května 1898, absolvoval legendární jízdu první reálně využitelný automobil se spalovacím motorem vyrobený ve střední Evropě. Vznikl v Kopřivnici a po důkladných jízdních zkouškách v květnu roku 1898 dostal jméno Präsident. Na cestu z moravského městečka do Vídně se vydalo nejvyšší vedení společnosti Nesseldorfer Wagenbau-Fabriks-Gesselschaft a jeho obchodní partneři. Doprovázel je původní Benz Phaeton, v Kopřivnici překřtěný na Instructor, který sloužil jako etalon při návrhu Präsidenta. Za řídítky se střídali druhý ředitel kopřivnické vagónky Ing. Hugo Fischer von Rösslerstamm, významný severočeský textilní podnikatel a propagátor motorismu v monarchii baron Theodor Freiherr von Liebieg, výrobce spalovacích motorů William E. Hardy a hrabě Gustav Pötting-Persing - první předseda Rakouského automobilového klubu. V Instructoru se dobrodružství zúčastnili konstruktéři podvozku Ing. Edmund Rumpler a Ing. Karl Sage, vrchní dílenský mistr Leopold Sviták a mechanik František Cahel. Do metropole mocnářství dorazila malá kolona, provázená cyklisty, za čtrnáct a půl hodiny čistého času. Po trase Kopřivnice – Přerov - Uherské Hradiště – Hodonín – Vídeň ujela 328 kilometrů. Poněkud pikantní s ohledem na název vozu byl fakt, že účelem putování bylo jeho představení na výstavě otevřené k 50. výročí panování císaře Františka Josefa I. (1830 – 1916). NW Präsident prý budil ve Vídni zaslouženou pozornost. Organizátoři jej na výstavě umístili na zvlášť čestné místo a dostavil se také obchodní úspěch. Podobný automobil si objednal uhlobaron Oskar Berle. Po skončení prezentace firma darovala Präsident společně s vozem Instructor Rakouskému automobilovému klubu jako cvičná vozidla. Někdy kolem roku 1900 byl osazen novým motorem, tentokráte již kopřivnické provenience, a během dalších let prošel několika konstrukčními úpravami. V roce 1919 se dostal do sbírek Národního technického muzea v Praze. Ti, kteří jej zhotovili, tak paradoxně o svůj solitér obrovské historické hodnoty přišli. Nezbylo tedy nic jiného, než aby se pokusili vytvořit repliku. Stalo se tak dle dochované dobové dokumentace v rozmezí let 1972 až 1977. Dnes je součástí expozice Technického muzea Tatra.
 Replika původního Präsidenta se nachází ve sbírkách technického muzea Tatra
Zdroj: FORMULE.cz Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
