| Sprint do cíle sezony startuje v Portlandu |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Víťa Boch počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Už jen tři závody zbývají do konce letošní sezony IndyCar. A ty připadají na tři po sobě jdoucí víkendy počínaje tímto, kdy se piloti utkají na okruhu v Portlandu. Na západním pobřeží už série zůstane a šampionát vyvrcholí dvěma zastávkami v Kalifornii – na okruhu Laguna Seca a v ulicích Long Beach. Reálně může ještě na titul pomýšlet pětice jezdců. V St. Louis se na první místo průběžného pořadí vyšvihl O´Ward, který vede o 10 bodů před Palouem. Třetí Newgarden ztrácí 22 bodů, Dixon 43 bodů, Ericsson pak 60 bodů. Portland patří k nejtradičnějším okruhům v kalendáři IndyCar. Okruh vznikl na místě města Vanport. To vzniklo za 2. světové války mezi městy Vancouver a Portland. V jednu dobu v něm žilo až 40 tisíc lidí, většinou dělníků v loděnicích. Po válce zůstalo jen asi 18 tisíc. Jenže město v roce 1948 spláchla povodňová vlna způsobená protržením hráze na řece Columbia. Patnáct lidí zemřelo, většina na rychlo postavených domků byla zničena. Vanport už obnovený nebyl. Jeho existenci připomínaly základy domů a hlavně zpevněné cesty, které vedly celým Vanportem. A ty začaly lákat nejprve mládež z nedalekého Portlandu. Brzy se ale staly oficiálním závodištěm, když první závod hostily v roce 1961. V 70. letech byla trať neasfaltována. A v roce 1984 poprvé přilákala sérii CART, tedy předchůdce dnešní IndyCar. Závodilo se zde až do roku 2007. Spojení Champ Cars a IndyCar na čas závody zastavilo. Návrat se podařil po více než dekádě, v roce 2018 se podařilo závod vrátit do kalendáře. Namísto tradičního červnového data byl sice závod posunut na první zářijový víkend, ale i tak byl návrat úspěšný. Vloni se ale v Portlandu kvůli covidu nezávodilo. Což mimochodem znamená, že tři z jezdců bojujících o titul, konkrétně O´Ward a Palou a Ericsson, v Portlandu nikdy s vozem IndyCar nestartovali. Ericsson sice závodil v sérii již v roce 2019, musel Ericsson vynechat závod kvůli povinnostem, které vyplývaly z pozice záložního jezdce týmu Alfa Romeo Racing. Ale ani Dixon a Newgarden, piloti, kteří spolu poslední čtyři sezony bojují o tituly, nepatří mezi jezdce, kterým se v Portlandu daří. Dixon pamatuje ještě závody CART. Oba mají ale shodně osobním maximem dokonce jen páté místo. V Portlandu nás čeká hned několik změn v jezdeckém poli. Kromě toho, že se Daly vrací k týmu Eda Carpentera a do vozu Carlinu znovu usedne Chilton, se k poli opět připojí vítěz Indy500 Castroneves, který nestartoval v St. Louis. Callum Ilott si odbude svůj debut a to ve voze týmu Juncos Holliger Racing, který v rámci přípravy na příští sezonu nastupuje do závěrečných tří podniků té letošní a zřejmě si otestuje různé piloty, kterým by mohl pak vůz svěřit. To dělá i tým Rahal Letterman Lanigan Racing, který hledá pilota pro vůz s číslem 45. V závěrečných podnicích letošního ročníku jej bude řídit Oliver Askew. Na jezdce čeká necelé dvě míle, tedy přes 3 km, dlouhá trať s 12 zatáčkami. Nejlepším místem k předjíždění je konec cílové rovinky a nájezd do šikany, které na ní leží. To je ale také místem, kde jsme byli často svědky karambolů a to hlavně po startu závodu. Portland International Raceway Délka okruhu 1,967 km (3,166 km), 12 zatáček Časový harmonogram (SELČ) Sobota 11. 9. 18:00 – 19:15 – 1. trénink Neděle 12. 9. 0:15 – 0:45 – 2. trénink
Zdroj: Původní text redakce, úvodní foto: IndyCar Zdroj: Původní text redakce, úvodní foto: IndyCar Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
