| Jak funguje volant monopostu F1 |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Zdenda Balcar počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
- článek je inzerce -
Piloti moderní formule 1 toho moc nedělají. Jenom v ní sedí a točí volantem. Vozy udělají většinu práce, nebo snad ne?
Špatně, špatně, špatně. Když už nic jiného, tak samotné ovládání volantu současných vozů F1 vyžaduje značnou obratnost. Volant osobního automobilu umí otáčet vozem, páčkami se ovládají základní funkce (směrové ukazatele, stěrače) a vyšší modely mohou mít na svém středu regulaci rychlosti jízdy nebo tlačítka pro ovládání rádia, ale to je vše.
 Volant v R27 má jen málo společného s volantem v Renaultu Modus – také proto, že ani není kulatý. „Volant“ F1 vypadá mnohem více jako silueta motýla – horní a dolní oblouky jsou odstraněny, aby se lépe vešel do kokpitu, kde je vše upraveno podle individuálních potřeb pilota.
Vizuálně se volant podobá věci, kterou byste očekávali ve vojenské stíhačce – elektronický koktejl tlačítek, číselníků a knoflíků s digitálním displejem na horní straně. Za hlavním výčnělkem jsou dvě páky – když se zatáhne doprava, podvozek se zdvihne, a když doleva, tak klesne.
Dostupné přístroje a jejich umístění se liší podle týmu, a proto musí piloti podstoupit kurz osvěžení znalostí, pokud změní tým. Mnozí říkají, že ovládání tlačítek se rychle stane druhou přirozeností – možná se může hodit vyrůstat jako příslušník generace PlayStation.
 Základní funkce všech volantů zahrnují zařízení pro nastavení různých parametrů motoru a podvozku (například kontrola trakce nebo mapování motoru), posuvná menu umožňují pilotovi přístup k různým informacím (časy ujetých kol, teplota oleje a vody atd.).
Nezbytné jsou také spínače, jimiž se aktivují pomocná zařízení, jako je například omezovač rychlosti v boxech, radiové spojení mezi vozem a boxem a, pokud čas dovolí, láhev na nápoje.
Protože jsou piloti ve svém pracovním prostředí pevně připoutáni a spíše než dolů na svoje kolena se musí dívat kupředu, je třeba, aby se důvěrně seznámili s umístěním různých tlačítek… zejména protože se pohybují, kdykoliv se volantem otočí – a to se děje na významné části každého kola.
Není to tak dávno, co jedinou formou dorozumívání mezi týmem a vozem byla tabule, která oznamovala stručná sdělení jako průběžné umístění nebo počet kol zbývajících do cíle. Nyní je po stisknutí spínače na volantu možná obousměrná komunikace.
 Jediná nevýhoda? Pilot je nejméně zaměstnaný – a může nejsnáze mluvit – pokud jede po rovině a motory burácí v 19 000 otáčkách za minutu, což stěžuje srozumitelnost sdělení pro obě strany. Pro zřetelnou komunikaci je proto nejlepší hovořit při nižších otáčkách… další z mnoha úkolů, nad kterými piloti přemýšlí, když se proplétají pomalejšími, techničtějšími pasážemi.
Tento pohled na F1 přináší ING, přední celosvětový poskytovatel služeb v oblasti bankovnictví, pojišťovnictví a správy aktiv
Zdroj: ING Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
Reklama
