| Je mi smutno... |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Tomáš Richtr počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Někdy je mi smutno. Je to ten pocit, kdy si myslíte, že uděláte vše, co bylo ve vašich silách, abyste potěšil zákazníka. Uvaříte výborné jídlo v restauraci a strávník se ani neusměje. Nemáte možnost si vážně ověřit, zda to jídlo bylo dobré. A já dělám dobrá jídla, je to srdcová záležitost. A když je po zavíračce, sednu si k jednomu ze stolů a přemýšlím, kolik tu dnes prošlo lidí a kterým skutečně chutnalo. Stejně jako teď tady sedím a přemýšlím, jak to zařídit, aby v tom mém jídle, které servíruji, nebyly srágory, které strávníka akorát otráví. Aby si prostě jen užil těch pár minut! Aby pokaždé, když host vloží do úst sousto, aby měl pocit, že to nebyl marný pohyb. Jiné hospůdky to tak nedělají, přepísknou nabídku, jen aby lidé přišli. Nevadí jim, že tři čtvrtiny z toho, co je v nabídce, se nakonec nedá jíst, resp. lidé ani netuší, proč to do žaludku dávají. Gurmán, napadá mě to slovo. Sedím a přemýšlím, proč po každém dobrém závodě formule 1 lidé nadávají. Jakoby lidé nestáli o závody, ale o hádky, zda ten měl lepší brambory nebo onen těstoviny. Je jedno, že každý rád něco jiného a že obojí bylo dobré. A tak je mi smutno. Z toho, že lidi se hádají, zda jsou lepší brambory a nebo těstoviny, a nějak zapomněli, že všichni mají na stole dobré jídlo. Kdyby jídlo nebylo dobré, nadávají na to, že není dobré. Ale jelikož je dobré, lidé si musí najít něco jiného, na co si budou stěžovat, o čem se budou hádat. Když budou dobré brambory i těstoviny, budou se hádat o barvě plastu vypínače na světla v jídelně... A tak... z toho je mi trochu smutno... Ale, dnes je ten smutek jiný. Přemýšlím, co je dnes jinak a už jsem na to přišel. Je to už léta, kdy jsem se naposled tak moc těšil na závod formule 1. Počítám hodiny, které zbývají do startu závodu. Kdy naposled se mi to přihodilo? A až to přijde, tak vypnu internet, telefon, rodina pojede k prarodičům, a já se ponořím do svého světa. Co na tom, že bude smutný, ale v něm si udržím svůj kousek štěstí. Užiju si těch pár minut... A je jedno, jestli jsou lepší brambory, a nebo těstoviny. Dnes večer... je můj večer... Zdroj: Formule.cz Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
