FORMULE.cz - Od prehistorie motosportu do roku 1905

Od prehistorie motosportu do roku 1905

vydal: Tomáš Hora
zveřejněno: 26.10.2007, 17:10

počet komentářů: 0

Historické prameny říkají, že první oficiální závod v dějinách automobilového sportu se uskutečnil 22. července 1894 na popud časopisu Le Peti Journal, který vypsal na trati Paříž – Rouen “Soutěž vozidel bez koní”.

Ke 30. dubnu téhož roku bylo podáno 102 přihlášek, kromě vozů poháněných párou, spalovacím motorem a elektřinou, což byly v tu dobu tradiční pohony, se objevilo i velké množství vozů s netradičním pohonem, například stlačeným vzduchem či hodinářským pérem. Nakonec do závodu odstartovalo 21 vozů poháněných párou či spalovacím motorem, do cíle pak dorazilo 17 vozů, Jako první projel cílem hrabě s technickými sklony Albert de Dion, na parním stroji vlastní konstrukce urazil trať 126 kilometrů za 6 hodin a 48 minut, což dává fascinující průměrnou rychlost 18,5 km/hod.

Za zmínku však stojí ještě minimálně dvě další motoristické události. Už v roce 1827 vyhlásil guvernér státu Wisconsin konkurz na “efektivní náhradu koně” - konkurz se uskutečnil na trati v okolí Green Bay, dlouhé 372 km, z šesti přihlášených nakonec odstartovali, pouze dvě vozidla, obě poháněné parou – vozy „Oshkosh“ a „Green Bay“.

A nesmíme zapomenout ani na rok 1887, kdy francouzský časopis Le Velocipéde ohlásil krátký závod samohybných vozidel v Pařížských ulicích, projekt se ovšem příliš neujal, odstartoval pouze jediný vůz – de Dion-Bouton.

A když už byla uvedena tato tři data, je dobré uvést ještě čtvrté (konečně i tři mušketýři byli čtyři) – 11.-13. června 1895 se uskutečnil na trati Paříž – Bourdeaux a zpět dlouhé 1178 km první skutečný a oficiální závod automobilů. První cílem projel francouz Emile Levassor – nesplnil ovšem podmínku závodu – jeho vůz byl dvoumístný, ale pravidla hovořila o čtyřmístném vozidle. A tak se oficiálním vítězem stal jezdec Koechlin na voze Peugeot.

Tento závod byl zajímavý mimo jiné ještě ze dvou důvodů – poprvé se v plné síle ukázala převaha spalovacího motoru nad motorem parním, a pak jezdec André Michelin namontoval na svůj vůz Peugeot první pneumatiky.

V dalších letech se pak uskutečnilo po vzoru tohoto závodu několik podobných závodů – vždy mezi městy s trasou delší než 1000 km. Závodem závodů byl pak závod Paříž – Vídeň v roce 1902, který měřil 1700 km a jeho trasa vedla Alpami přes obávaný Arlberg.

Vrcholem závodění mezi městy byl rok 1903, kdy se uskutečnil závod Paříž – Madrid s tragickým průběhem, který předznamenal konec tohoto druhu závodění. Tři etapy měřily 1307 a o závod byl obrovský zájem – 314 automobilů a 59 motocyklů – první etapu sledovalo kolem trati cca 3 miliony diváků. Hned od začátku však závod pronásledovaly tragické havárie, jednou z nich byl i známý Marcel Renault. Důvodem tragedií bylo to, že vozy byly příliš výkonné na tratě, na kterých se závodilo, a pak také to, že na tak dlouhých tratích nebylo možné udržet žádnou rozumnou míru organizace závodu. Po první etapě dlouhé 552 km, kdy vedl jezdec Gabriel na voze Mors průměrnou rychlostí 105 km/hod byl závod ukončen.

Ve stejné době se začaly pořádat i dnes populární závody do vrchu. V roce 1897 se na silnici z Nice do Monte Carla uskutečnil první závod do vrchu z názvem Nice – La Turbine.

Poznámka: dnes se právě na této trati pořádá populární cyklistická časovka do vrchu a cyklisté tam dosahují průměru kolem 40 km/hod – tedy více než dvojnásobného vítěze prvního závodu automobilů.

A protože odvěkou touhou člověka vždy bylo být co nejrychlejší, začaly se automobiloví nadšenci snažit i o pokoření maximální možné rychlosti při jízdě automobilem – už v roce 1898 se uskutečnil první pokus o rychlostní rekord – hrabě Gaston de Chasselup-Laubat projel letmý kilometr rychlostí 63,37 km/hod. 29. dubna 1899 pak automobil poprvé oficiálně překročil rychlost 100 km/hod – elektromobil belgického inženýra Camille Jenatzy jel rychlostí 105,904 km/hod.

Pokud si děláme tuto základní exkurzi do začátků automobilového závodění, nesmíme zapomenout na ještě jeden druh závodů, v této době velmi populární Gordon-Benettův pohár pořádaný v letech 1900-1905. Závody pořádal jak jinak opět vyslanec tisku, majitel novin New York Herald američan Gordon-Benett. Ten prosazoval aby se motosport stal mezinárodním soutěžením. Závod se vždy konal na trati o délce 550 – 650 km nikoli však mezi městy, ale na okruhu o délce cca 125 km. Závodilo se vždy pak v zemi předchozího vítěze a nebyl to pohár automobilek, ale zemí. Omezujícím počtem startujících se cítili poškozeni především Francouzi – faktem je, že pravidla v tomto ohledu byla nespravedlivá a nezohledňovala poměr sil v tehdejším motosportu, z těchto důvodů také v roce 1905 tento pohár zanikl.

Význam Gordon-Benettova poháru spočívá především v tom, že do mezinárodního automobilového závodění vnesl určitý řád a pravidla.

V tomto období byly známé také jízdy prince Heinricha v letech 1908 – 1910. V roce 1909 slavila v této soutěži úspěch i značka Laurin & Klement, jejíž automobil řízený hrabětem Alexandrem Kolowratem obsadil druhé místo absolutního pořadí.

Z hlediska vývoje automobilového sportu vidíme, že zatím co v roce 1894 jelo auto v závodě Paříž – Rouen rychlostí slušně trénovaného rekreačního cyklisty, v roce 1903 už dosahovaly vozy maximální rychlosti až 150 km a průměrné 105 km a v roce 1906 v první etapě závodu Paříž – Madrid vítěz překonal průměrnou rychlostí hranici 200 km/hod.

V neposlední řadě spadají do monitorovaného období i následující, řekněme administrativní mezníky, a to byl vznik prvních národních autoklubů, které daly motosportu určitý rámec: roku 1895 americký “American Motor League”, francouzský ACF - “Automobile Club de France” a britský “Great Britain Self-Propelled-Trafic Asociation.

Americký autoklub se v roce 1902 přejmenoval na American Automobile Asociation – ve zkratce AAA existuje dodnes.

A v neposlední řadě stojí za povšimnutí i datum 20. dubna 1904, kdy byla v Homburgu založena “Asociation Internationale des Automobile Clubs Reconnus” zkráceně AIACR, v roce 1946 přejmenovaná na kratší a dodnes používané FIA (Mezinárodní automobilová federace).

Informace čerpány z následujících publikací: Královská Formule - Zdeněk Čížek, měsíčník Motor 1976.

Zdroj: Formule.cz

Reklama