FORMULE.cz - Mistři světa formule 1

Mistři světa formule 1

vydal: Pavel Fabry
zveřejněno: 11.3.2009, 23:10

počet komentářů: 0

Málokterý závodník se zasloužil o popularizaci formule 1 tak, jako James Hunt. Svým vzhledem, přístupem a chováním vzbuzoval pozornost v době, kdy o ni královna motorsportu bojovala. O zajímavé momenty v jeho přítomnosti nebylo nouze, Hunt dokonce před kamerou rozdával pěsti.

James Hunt se narodil 29. srpna 1947 v Belmontu v anglickém hrabství Surrey. Svou závodní kariéru začal v roce 1967 s vozem Mini, o rok později přestoupil do formule Ford. V tomto období musel své starty hradit převážně ze své vlastní kapsy.

V roce 1969 se posunul do formule 3, úspěchů dosáhl ale pouze v nemistovských podnicíh na Brands Hatch. Kvůli řadě havárií se mu dokonce začalo přezdívat "Hunt Šrot" (Hunt the Shunt).

Během sezóny 1970 závodil s vozem Lotus 59 a do povědomí veřejnosti se dostal nejem vítězstvími v Rouenu a na Zandvoortu, ale i rvačkou s Davem Morganem po kolizi v Crystal Palace.

V sezóně 1971 se často potýkal s technickými problém, nezřídkakdy také havaroval, když se ale vyvaroval problémů, museli s ním ostatní počítat jako s vážným soupeřem.

V roce 1972 Hunt spojil své síly s Lordem Heskethem, který jej angažoval do formule 2. Už při svém prvním podniku se Hunt dostal do první řady. V závodě musel po dobrém výkonu odstoupit pro poruchu motoru. Chuť si pak spravil třetím místem v následujícím závodě na Oulton Parku.

Po zisku třetího místa v Závodě šampionů Lord Hesketh usoudil, že nadešel Huntův čas pro vstup do formule 1. S vozem March 731 debutoval ve Velké ceně Monaka, kterou po poruše motoru nedokončil. Ve Francii skončil šestý, doma ve Velké Británii čtvrtý a první velký úspěch se dostavil na Zandvoortu, kde vystoupil na stupně vítězů, když dojel třetí. Na závěr sezóny ve Watkins Glen dokonce obsadil druhé místo.

V roce 1974 Lord Hesketh nasadil vlastní vůz Hesketh 308, se kterým Hunt okamžitě uspěl. Vyhrál totiž závod International Trophy. Ve formuli 1 to ale bylo jak na houpačce, světlé momenty v podobě tří třetích míst totiž střídaly triviální mechanické poruchy a jezdecké chyby. Příkladem skvělé jízdy byla Velká cena Rakouska, kde se z osmnáctého místa probil na třetí.

Dan Gurney ho v té době pozval do Ameriky, aby vyzkoušel jeho Eagle v závodech formule 5000. Huntovo nejlepší umístění ve třech závodech byla druhá pozice z Monterey. Závodil také se sportovními vozy, se Schuppanem a Bellem dojeli v závodě 750 km Nürburgringu za volantem vozu Gulf Ford Johna Wyera čtvrtí.

V roce 1975 se dostavilo první vítězství ve velké ceně, kterého Hunt dosáhl na Zandvoortu po krásném výkonu, když za sebou udržel Nikiho Laudu na Ferrari. Že jeho výhra nebyla náhodná dokázal, když během roku ještě třikrát dojel druhý.

Na konci sezóny ale Lord Hesketh z finančních důvodů ukončil své působení ve formuli 1 a James Hunt se ocitl bez angažmá. Pomohla mu skutečnost, že Fittipaldi opustil McLaren kvůli rodinnému projektu Copersucar. Hunt po něm tedy zaplnil místo u McLarenu po boku Jochena Masse.

Přišla dramatická a napínavá sezóna 1976. Hunt si v McLarenu vydobyl post týmové jedničky ziskem pole-position v Brazílii a vítězstvím v Závodě šampionu a International Trophy. První vítězství za McLaren získal ve Španělsku, po závodě byl sice diskvalifikován, později mu ale prvenství bylo vráceno.

Ve hře o titul se Hunt udržel výhrou ve Velké ceně Francie. Pak přišel slavný závod na Brands Hatch. V první zatáčce musel kvůli smyku Regazzoniho mimo trať. Vyhrál restartovaný závod, ale posléze byl diskvalifikován.

Zdálo se, že jeho šance na titul jsou pryč, pak ale Lauda havaroval na Nürburgringu. Zatímco byl Rakušan mimo hru, Hunt se v bodovém hodnocení dostal do průběžného vedení, které hájil díky vítězstvím v Kanadě a Spojených státech.

Závěrečná Velká cena Japonska se nesla v duchu náročných povětrnostních podmínek, na okruhu panoval silný liják. A zatímco Lauda zajel do boxů a závod vzdal, protože byl podle jeho slov příliš nebezpečný, Hunt zůstal na trati a třetím místem si zajistil svůj titul mistra světa.

V roce 1977 ještě získal tři vítězství v Silverstone, Watkins Glen a Mount Fuji, často ale závod nedokončil. V roce 1978 byl McLaren nekonkurenceschopný, vozy Lotus s přísavným efektem měly v té době nadvládu.

Hunt usoudil, že bude lepší odejít a předstoupil k Wolfu, čímž si ale vůbec nepomohl. Vůz byl velice špatně ovladatelný, což Huntovi bralo motivaci. Po Velké ceně Monaka tak svou kariéru ukončil.

James Hunt se poté objevil po boku legendárního Murraye Walkera na postu komentátora televize BBC. V roce 1993 ale podlehl těžkému infarktu.