Niki Lauda na Ferrari 312T vítězem velké ceny Monaka |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
vydal:
Roman Klemm počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
Důsledkem tragických událostí v Montjuich Parku byli organizátoři Grand Prix de Monaco 1975 zvláště opatrní. Počet startujících omezili na pouhých 18 vozů a proto překvapilo, že se o kvalifikaci do tohoto pátého podniku mistrovství světa F1 pokusilo 26 jezdců. Hillův tým nastoupil sice jen s jedním vozem pro šéfa Grahama, zato nasadil Hesketh poprvé druhý monopost pro Torstena Palma. Oba ale směli v neděli jen přihlížet. Divit se při tom mohli především výkonům Nikiho Laudy. Ve čtvrtek držel Vídeňák hned oba nejrychlejší časy tréninku! S vozem šasi č.023 zajel nejlépe a několik kol s T-carem (šasi č.021) stačilo pořád ještě pro druhý nejlepší šas. V pátek trať zrychlila na statusu-quo špičky se ale nemělo nic změnit: Lauda byl o tučných sedm desetin rychlejší, než výborný Tom Pryce (Shadow) za ním. Další slibné pozice na startu si rozebrali Jarier, Peterson, překvapující Brambilla, Regazzoni, Scheckter a Pace. Z outsiderů překvapil jen Alan Jones, když svůj Rob-Walker-Custom-Made-Hesketh vtěsnal na poslední místo na startu – celé 3 setiny před nešťastným Bobem Evansem (BRM). Na samotné špičce se překvapení neděla ani v neděli. Lauda dokázal za deště vyrazit nejlépe (F1 poprvé aplikovala postavení na startu, při kterém nestály vozy jedné řady na stejné úrovni vedle sebe) a i později si na osychající trati nedovolil tu nejmenší chybičku. Naopak: ke konci závodu musel Niki reagovat na klesající tlak oleje. Ve stylu velkého budoucího mistra polevil přesně tolik, kolik si mohl dovolit a zaslouženě vyhrál. Druhé místo za nedosažitelným Ferrari dlouho držel Peterson na obstarožním Lotusu 72, Švéd ale ztratil rozhodující čas při nepovedené výměně pneumatik. Typicky bezchybným a nenápadným způsobem si tak pro druhé místo dojel Emerson Fittipaldi, který do závodu vyrazil jen z deváté pozice a do knížecí lóže ho směl doprovodit dobrý krajan Carlos Pace. Oby jihoameričané po Monaku vedli v celkové tabulce MS – to se ale mělo brzy a definitivně změnit v Laudův prospěch. Zbývající body vybojovali Peterson, Depailler a Scheckter, přičemž bylo klasifikováno jen devět vozů. Kvůli nehodám nedojely mimo jiné i oba vysoce hodnocené vozy Shadow. Pro 17eme Grand Prix Automobile Monaco F3 (započítávala se zároveň do britského mistrovství BP) se přihlásilo 66 jezdců. Pro trénink byli rozděleni do dvou skupin, z nichž dostala každá k dispozici dvě 40minutové sessions. 36 nejrychlejších se smělo postavit na start dvou rozjezdů po 18 vozech a dvakrát devět nejlepších se kvalifokovalo pro finále. V prvním rozjezdu se prosadil Larry Perkins (Ralt-Ford) před Connym Andersonem (March-Toyota) a Patrickem Nevem (Safir-Pinto), druhý vyhrál překvapivě Renzo Zorzi (GRD-Lancia 374) před Alexem Ribeirem (March-Toyota) a Ullfem Svensonem (Brabham-Ford). Po prvním kole finále znělo pořadí Anderson, Perkins, Ribeiro, Zorzi, Neve a Svenson. V průběhu dalších kol udivoval především Tony Brise (Modus), který se kupředu hnal z hloubi pole. V jedenáctém kole uvalilo vedení závodu na lídra Andersona minutovou penalizaci za předčasný start, když tuto radostnou novinu hlásil tým Ralt svému jezdci Perkinsovi, ztratil Larry na chvilku koncentraci a vletěl u bazénu do svodidel. Na špičce se tedy ocitl Robeiro, kterého ale brzy dohnal senzační Brise. Rozjetý Angičan si myslel, že Brazilce vyřídí stejně tak lehce, jako všechny ostatní soupeře doposud. V Mirabeau brzdil pokud možno pozdě uvnitř zatáčky, Ribeiro ale neudělal místo a – oranžový Modus skončil na červenobílém Marchi! Zorzi mohl oboum jen s úsměvem pokynout a převzít vedení, které až do cíle šikovně uhájil před dotírajícím Nevem. Svensson byl hodnocen jako třetí, Anderson čtvrtý, za nimi dojeli Gianfranco Brancatelli a Ingo Hoffmann. Lauda s knížetem Rainierem a Gracií Patricií v lóži. Renzo Zorzi právě míjí havárii mezi Brisem a Ribeirem. Vítězství v GP Monaka F3 mělo zůstat největším životním úspěchem budoucího jezdce F1 (Williams a Shadow).
Zdroj: FORMULE.cz, Foto: archiv autora Komentáře ke článku
|
Reklama