Michel Leclere přestoupil z formule 2 do kokpitu Tyrrellu F1 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
vydal:
Roman Klemm počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
Konání belgického podniku formule 2 v Zolderu bylo dlouho předmětem dohadů, pořadatel se nakonec ale přeci jen rozhodl, že podstoupí finanční riziko. V polovině září se tedy nedaleko Antwerp skutečně jelo o „Elf Grand Prix Formule 2“. Jacques Laffite se již před tímto podnikem korunoval mistrem Evropy a v kvalifikaci se ukázal ve formě zbavené zbytečného napětí: v pohodě zajel nejrychlejší čas, přičemž byl jeho Martini-BMW jen o 1,5 sekundy pomalejší, než kvalifikační čas, kterého dosáhl před belgickou velkou cenou ve Williamsu formule 1! Další ze silných Francouzů, Michel Leclere, byl jen o 16 setin pomalejší. Za nimi se seřadili krajané Jabouille, Larrousse a Tambay. Nejlepším Italem byl tentokrát Gabriele Serblin, za kterým se kvalifikoval hostující Tim Schenken. Bývalá hvězda F1 se vrátila do formule 2 v kokpitu týmu Project Three. Výsledek podniku sestával znovu ze součtu časů dvou závodů na 24 kol a velkým vítězem se měl roku 1975 potřetí stát Michel Leclere. Vyrazil nejlépe a po první zatáčce za sebou nechal Laffita, Jabouilleho a Serblina. Laffite musel již v šestém kole kvůli menšímu defektu do boxů a Jabouille nikdy nedokázal vedoucího Lecrereho vážně ohrozit. Třetí dojel Tambay před druhým elf2-BMW Gerarda Larrousseho – jaká to francouzská dominace! Do druhého závodu vyrazil nejlépe Jabouille sledován Leclerem, Larroussem, Flamminim a Tambayem. Po šesti kolech se Larrousse protlačil na druhé místo, z dvojitého vedení se ale tým elf2 radoval jen dvě kola – najednou chyběl lídr Jabouille, v jehož motoru, který připravil tuner Schnitzer, se zlomilo péro ventilu. Dlouho se zdálo, že Larrousse zachrání čest „žlutých“. Krátce před cílem měl na Leclereho desetisekundový náskok – když jej postihl stejný defekt, jako týmového kolegu! Z dvojitého úspěchu Leclere-Tambay se tedy mohl radovat tovární tým March, shodou okolností podporovaný hlavním sponzorem podniku. Jako třetí byl hodnocen Maurizio Flammini před Binderem, Franciou a Mallockem. Vedle mistra Laffita byl nadějný Michel Leclere „mužem okamžiku“ a velká budoucnost ve formuli 1 se v jeho případě zdála být nevyhnutelnou. Již v příští Grand Prix (USA, Watkins Glen) měl debutovat na Tyrrellu. Francouz s velkým nosem brzy na to pro rok 1976 našel pevné F1-angažmá v týmu Wolf-Williams coby týmový kolega Jackyho Ickxe. Lecelere se ovšem měl stát nejlepším příkladem toho, jak negativně může nepovedený první rok ve formuli 1 rozhodně zničit kariéru. Zatímco jeho soupeři roku 1975 z formule 2 Laffite, Tambay a Jabouille později bojovali o vítězství a tituly F1, zmizel talentovaný Michel brzy z obzoru... Měl koncem roku 1975 našlápnuto k hodně vysokým cílům: Michel Leclere. Nový vítěz seriálu USAC: Tom Sneva se prosadil v Michiganu. Tohle je přeci March 751! John Watson testuje nový Penske PC2 v Silverstone.
Zdroj: FORMULE.cz, Foto: archiv autora Komentáře ke článku
|
Reklama