Lauda triumfuje v Monaku, Rutherford v Indianapolisu |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
vydal:
Roman Klemm počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
Další, téměř mamutí krok směrem předčasné obhajoby titulu udělal Niki Lauda v Monaku. Ferrari se startovním číslem 1 bylo nejrychlejší jak ve čtvrtek, tak i v pro postavení na startu rozhodující sobotní session. 78 kol závodu pak "computer" Lauda v neděli ovládl stylem start-cíl. Do Monte Carla přicestovalo o poslední květnový víkend roku 1976 pětadvacet jezdců, kteří se hodlali kvalifikovat pro 20 míst na startu. Tak jako v minulém závodě v Belgii, patřila po měřených trénincích první řada vozům Ferrari 312 T2 Laudy a Regazzoniho. Výborně naladěný Peterson kvalifikoval svůj March 761 jako třetí před oběma šestikolovými Tyrrelly P34 Depaillera a Schecktera. Také Hans-Joachim Stuck se předvedl výborně a zajel na druhém Marchi 761 šestý čas před "revitalizovaným" Fittipaldim, Laffitem, Brambillou a Jarierem. Závodu přihlížet musel podruhé za sebou pozdější ředitel GP de Monaco, Jacky Ickx. Potupu nekvalifikace si tentokrát dělil s Pescarolem, Perkinsem, Ertlem a Merzariem. V Monaku úplně chyběl druhý Lotus pro Andrettiho - Mario dal přednost startu v Americe. Poleman Lauda vyrazil do závodu výborně a ostatní se za ním ponejprv seřadili v pořadí Peterson, Regazzoni, Depailler, Scheckter, Fittipaldi, Stuck a Laffite. Rakušan byl schopen Petersonovi pravidelně ujíždět a na Ronnieho čekala po 26 kolech ještě větší smůla: na oleji z Huntova rozbitého motoru uklouzl do svodidel. Podobný faux-pas si dovolil i Regazzoni. A to hned dvakrát: první uklouznutí ho stálo jen tři pozice a po bojovném výkonu se znovu dokázal propracovat na třetí místo za Schecktera, pět kol před koncem ale skončil ve svodidle u restaurace Rascasse nadobro. Jako lev bojoval i Emerson Fittipaldi. Brazilec blokoval první polovinu závodu rychlejší vozy Stucka a Laffita za sebou a odměnil svůj tým nakonec bodíkem za šesté místo. Za vítězem Laudou a oběma tyrrelly Schecktera a Depaillera dojel senzační Stuck jako čtvrtý a jeho krajan Mass pátý. Ohledně celkového hodnocení šampionátu bylo vše jasné: první Lauda měl 51 bodů, Regazzoni 15 a Depailler se Scheckterem 14 - jaká to nuda... Pořadatel rozdělil účastníky do dvou skupin, které trénovaly zvlášť a poté ve dvou rozjezdech na 16 kol rozhodli i pořadí dvou nejlepších osmic, které směly vyrazit do velkého sobotního finále. První skupinu ovládl Bruno Giacomelli před Anderssonem, Brancatellim, Zorzim, Keeganem, Leonim, Svenssonem a Rivou. Sudá startovní místa směli obsadit jezdci v pořadí Ljungfeldt, Schäfer, South, Hayje, Ashley (další bývalý pilot F1, který se rozhodl ke kroku nazpět do F3), Sigurdson, Young a Flux. Těsně po polovině vypsaných 200 kol vedl poleman Johnny Rutherford (McLaren) s relativně velkým náskokem 16 vtěřin, když začalo kapat. Závod byl přerušen a dvě hodiny se čekalo, až trať znovu oschne. Vše napovídalo tomu, že se zbytek závodu přeci jen ještě dojede, rozpršelo se ale znovu právě, když některé týmy nastartovaly své vozy. Vedení podniku poté rozhodlo, že závod ukončí a aktuální stav vyhlásil jako oficiální výsledek. Tovární jezdec McLarenu, Johnny Rutherford se mohl radovat z druhého triumfi v "cihelně", i když tentokrát ujel jen 255 mil. Za ním byli klasifikováni zklamaní AJ Foyt, Gordon Johncock, Wally Dallenbach, Pancho Carter, Tom Sneva, Al Unser a Mario Andretti, kterému se tedy odřeknutí startu v Monaku příliš nevyplatilo. Niki Lauda v Rascesse: vyhrál v Monaku "staronový" mistr světa? Jedním z vrcholů velké ceny monaka 1976 byla Fittipaldiho "blokáda" vůči Stuckovi a Laffitemu. Vyhrál roku 1976 "255 mil v Indiynapolisu": Johnny Rutherford.
Zdroj: FORMULE.cz, Foto: archiv autora 1976 Komentáře ke článku
|
Reklama