| Hamilton se lekl, že pletivo nevydrží |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Róbert Randuška počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Možná jste včera při sledování televizního přenosu po skončení kvalifikace zaregistrovali Hamiltonův rozjařený výskok na oplocení kolem trati, co nejblíže k divákům, ale i jeho rychlý a opatrný návrat na zem. Pletivo tam nestojí proto, aby se na něj šplhalo, a Hamiltona vylekalo, když se s ním pohnulo směrem k zemi. "Prostě jsem byl ohromně šťastný," řekl vítěz kvalifikace v rozhovoru pro web Motorsport. "Chtěl jsem se ovládat, ale viděl jsem tu spoustu Britů, mnoho vlajek a nevím… prostě kouzlo okamžiku. Jenže jsem měl pocit, jakoby se mě oplocení chystalo zavalit. Naštěstí to tak nedopadlo. Ne vždy oslavíme, když se nám povede něco úžasné. Někdy po vyhraném závodě jdete rovnou na poradu a pak letíte domů. Tam si zapnete televizi, pustíte se do běžných věcí. Nevychutnáte si jedinečné okamžiky. Pro mě bylo důležité vychutnat si ten moment. Nikdy nevíte, jak dlouho budete čekat na další." Britův výbuch emocí byl o to autentičtější, že se o výsledku dozvěděl až v průběhu posledního pomalého kola, které je v Monaku beztak velmi krátké. "Strašně dlouho jsem nevěděl, jak to dopadlo. Nechápal jsem, proč to tomu Valtterimu tak trvá. Byl jsem jako na trní. Ať vám pak oznámí dobrou nebo špatnou zprávu, to čekání je vždy strašné." Zdroj: motorsport Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
