| Ferrari 250 GTO znovu ožívá |
|||||||||||||||||||||||||||
 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
| vydal:
Marek Chvála počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
| |
|||||||||||||||||||||||||||
|
Firma Automobilist znovu vydala tři kultovní plakáty s tematikou vozu Ferrari 250 GTO. Tentokrát se jedná se o limitovanou tisícikusovou sérii, zlatě embosovanou a opatřenou autentifikačním hologramem. „Jde o vůbec nejprodávanější díla za celou historii Automobilistu, která oživují nezapomenutelné momenty, slavné závody a legendární automobily. Grafické zpracování Ferrari 250 GTO patří mezi naše největší chlouby a jsme rádi, že teď bude mít šanci doputovat k dalším třem tisícovkám fanoušků,“ uvedl šéf společnosti Pavel Turek. Ferrari 250 GTO se vyrábělo mezi roky 1962 a 1964 jako homologační model pro seriál Gran Turismo skupiny 3. O pohon se staral třílitrový dvanáctiválec, přičemž označení 250 se vztahovalo k objemu každého z válců v kubických centimetrech a GTO značilo Gran Turismo Omologato. Celkem vzniklo pouhých 36 exemplářů. První z tisků znázorňuje modrožlutý automobil se startovním číslem 112. V roce 1964 s ním skončil švédský pilot Ulf Norinder devátý na Targa Florio.  Červené auto s devatenáctkou na karoserii vyhrálo s posádkou Pierre Noblet – Jean Guichet svoji třídu při čtyřiadvacetihodinovce v Le Mans 1962 a v absolutní klasifikaci obsadilo druhé místo.  Méně štěstí měli v témže klání Innes Ireland a Masten Gregory, kteří s plnokrevníkem z Maranella odstoupili po patnácti hodinách kvůli závadě v elektroinstalaci (titulní snímek).
Zdroj: Automobilist Repro: Automobilist Zdroj: Automobilist Komentáře ke článku
| |||||||||||||||||||||||||||
