clanky
Reklama
logo
Lizatko.cz
Formule shop
Po startu i za cílem Martina Straky
Kniha - Velikáni Formule 1
Reklama

Sledujte nás na Facebooku   Sledujte nás na Instagramu

Mistři světa formule 1

vydal: Pavel Fabry
zveřejněno: 2.3.2009, 23:50

počet komentářů: 0


Den, kdy zemřel legendární britský závodník Jim Clark, navždy tvoří pomyslnou hranici mezi dvěma érami formule 1. Do té doby byly velké ceny záležitostí malé a úzce spjaté komunity lidí, kteří byli za oponou soupeření stále přátelé. Role sponzorů byla v té době spíše okrajová.

Jim Clark se narodil 4. března 1936. Finanční krytí počátků jeho kariéry jistila zemědělská živnost. Clark začínal v malých závodech rallye a rychlostních zkouškách, teprve s přestupem k vozům Porsche v roce 1958 začalo jeho jméno nabírat na slávě.

Mladý Jimmy i přes silnou domácí podporu brzy začal závodit za "Border Reivers" s vozy Jaguar D-Type, Lotus Elise nebo Lister Jaguar. V roce 1959 s nimi získal 12 vítězství.

Když Aston Martin vstupoval v roce 1960 do světa velkých cen, přijal Clark jeho nabídku. Projekt byl ale odložen a Clark byl propuštěn k Lotusu do formule 2 a juniorského závodění.

Nicméně, jakmile jej Colin Chapman dostal do svých služeb, neztrácel čas a angažoval jej do hlavního týmu, přestože byly prioritou juniorské závody, ve kterých se pral o titul s Trevorem Taylorem. Clark byl taktéž oddaný Reivers a spolu se Salvadorim získali za volantem Aston Martinu DBR1 třetí místo v tehdejším závodě na 24 hodin v Le Mans.

V sezóně 1961 se s příchodem jedenapůllitrové formule začal Clark plně koncetrovat na velké ceny. Svého prvního triumfu dosáhl v Pau, jinak mu ale štěstěna příliš nepřála, což vyústilo v tragickou nehodu s von Tripsem v Monze, ze kterého vyvázl v šoku, ale nezraněn.

Pro rok 1962 Chapman dokončil skvostný Lotus 25, který byl v kombinaci s motorem Climax V8 a Clarkem za volantem těžko k poražení. Nicméně, porucha v East London jej připravila o titul. Na druhou stranu, jeho soupeř Graham Hill si také své smůly v sezóně užil, takže si nakonec titul zasloužil.

V roce 1963 už ale bylo všechno jinak. Jim Clark vyhrál sedm velkých cen a stal se mistrem světa. Mimo to slavil úspěchy v nemistrovských závodech v Pau, Imole, Silverstonu, Kalskoze a na Oulton Parku.

Lotus se také poprvé pokusil v prosadit v závodech USAC a Clark nastoupil do závodu v Indianapolis, kde skončil druhý. Později v sezóně pak vyhrál závod Milwaukee 200.

I v sezóně 1964 byl Clark těžko k udržení, o titul jej ale připravila nespolehlivost Lotusu 33, nakonec se tak v úplně posledním závodě v Mexiku radoval John Surtees.

Po této události už Clark s Champanem nechtěli smůlu opakovat a po úspěších v zimní tasmánské sérii dominovali i ve formuli 1. S výjimkou Velké ceny Monaka, kterou Clark vynechal kvůli startu v Indy 500, vyhrál Brit šest závodů a už s předstihem si zajistil mistrovský titul.

Nová třílitrová formule zastihla Champana nepřipraveného, Lotus tak musel ze začátku jezdit s dvoulitrovým motorem Climax, než měl k dispozici agregát H16 od BRM. Clark se náhle ocitl v neobvyklé pozici podceňovaného.

V dobrém světle se ale ukázal na Zandvoortu, kde i se skomírajícím vozem dojel třetí. Ve Watkins Glenu pak získal jediné vítězství s motorem H16. Světlé momenty ale střídaly i slabší chvilky, například smyk na zmoklém Nürburgringu.

Pro sezónu 1967 už byl připraven Lotus 49, se kterým Clark naplno předváděl své jezdecké umění. Titul sice získal Denny Hulme, veškerá pozornost se ale soustředila na Clarka. Ten vyhrál hned první závod s novým vozem, Velkou cenu Nizozemska a předvedl jednu z nejlepších jízd vůbec na Monze, kde všem nadělil celé kolo, než mu v posledním okruhu došlo palivo.

Skvělý byl v jeho podání také závod ve Watkins Glenu, který vyhrál i přesto, že měl poškozené zavěšení.

Sezónu 1968 začal přesně ve svém stylu, vítězstvím ve Velké ceně Jihoafrické republiky. Právě v Kyalami dosáhl svého pětadvacátého triumfu, čímž překonal rekord Juana Manuela Fangia.

Kdo ví, zda by úspěchů nenasbíral ještě mnohem více a to nejen ve formuli 1, ale i ve formuli 2, kdyby nepřišel Hockenheim, na kterém se 7. dubna 1968 Jim Clark zabil...

Zdroj: Formule.cz, Foto: archiv autora

Reklama

Komentáře ke článku

 K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář.


 Navigace

starší
článek

novější
článek

formátovat
pro tisk

poslat
kamarádovi

 Související články
Mistři světa formule 1 - 14.3.2009
Mistři světa formule 1 - 13.3.2009
Mistři světa formule 1 - 11.3.2009
Mistři světa formule 1 - 9.3.2009
Mistři světa formule 1 - 8.3.2009

Reklama