FORMULE.cz - Brian Redman vyhrál overtůru americké F5000 v Poconu

Brian Redman vyhrál overtůru americké F5000 v Poconu

vydal: Roman Klemm
zveřejněno: 4.6.2015, 09:00

počet komentářů: 0

Ano, severoamerický šampionát USAC/SCCA formule 5000 se roku 1975 rozjel teprve začátken června, za to ale stál na realtivně zdravých základech. Účastníci se v Poconu v zásadě sešli již před měsícem, závod se ale nemohl konat pro nedělní lijavec.

Tohle byly nejsilnější americké týmy ročníku: Vels-Parnelli nasadil s podporou Viceroy dvě Lola-Falconer T332 pro Maria Andrettiho a Ala Unsera – oba okupovali po květnové kvalifikaci v Poconu první dvě místa na startu. Shadow nasadil jeden typ DN6 pro Jackieho Olivera a Angličan jej kvalifikoval hned za oběma vozy týmu Parnelli. Na čtvrté pozici číhal obhájce titulu Brian Redman na Lole Carla Haase a Jima Halla, za ním se překvapivě dobře předvedl Australan Warwick Brown na Talonu. Za nimi se seřadili Bobby Unser (Eagle), David Hobbs (Hogan-Lola), Eppie Wietzes (Lola), Jon Woodner a hvězda dragsterů Danny Ongais (oba Interscope-Lola).

Závod se odvíjel dle stejné šablony, jako nejeden podnik předešlé sezony: Mario Andretti ujel zbytku pole, než jeho motoru došel dech (únik chladící vody). Italo-Američan vůz odstavil s prasklou hlavou válců a pro vítězství si dojel Brian Redman na starší Lole T330. Čest týmu Parnelli zachraňoval Al Unser na druhé pozici, zatímco Jackie Oliver dojel na výborném třetím místě. Že i nový Broadleyův model Lola T400 není k zahození, dokázali Wietzes a Woodner na pozicích čtyři a pět, šestý skončil Bobby Unser na Gurneově AAR-Eagle.

V relativně silné sestavě se prezentovalo publiku mistrovství světa značek při svém sedmém podniku, klasických 1000km na Nürburgringu. Třem (!) WKRT-Alfám se tentokrát postavil nejen přeplňovaný Alpine-Renault A442, ale i dva Loosovy Mirage-Cosworth v obsazení Ganley/Schenken a Pryce/Watson. Třídu třílitrů doplnily Porsche 908-turbo Reinholda Joesta a stejný vůz v lakování Martini s Leo Kinnunenem a Herbertem Müllerem v kokpitu. „Fahrerlager“ praskalo ve švech: o kvalifikaci se ucházelo 71 vozů! Mezi 54 kvalifikovanými byl teoreticky i BMW 2002 posádky Richter/Czadek, Walter Czadek ovšem měl v posledním rychlém pokusu na dlouhé rovince těžkou nehodu a podlehl vnitřním zraněním, které způsobily nekonečné přemety jeho vozu.

Nejrychlejším vozem studeného víkendu byl žlutý Alpine-Renault Larrousseho a Jabouilleho. V kvalifikaci byli Francouzi jasně nejrychlejší a i do závodu vyrazili nejlépe. Celé pole se na severní smyčku vydalo na slickách, i když pozorovatelé z jiných úseků hlásili déšť. To se hned v prvním kole vymstilo Pescarolovi, který v honičce za Larroussem neudržel na mokru svou Alfu na trati a u Adenau-Brücke skončil ve svodidlech. V prvním kole balili s rozbitým motorem i Joest s Casonim. Ve svém živlu byl na mokrém Nürburgringu především Jochen Mass, který si dělil třetí Alfu podporovanou uzenárnou Redlefsen s Jody Scheckterenm. Během prvního kola se prodral na druhé místo a ve druhém dokonce vystřídal Larrousseho ve vedení!

Jakmile ale trať začala osychat, neměl ani Jochen odpověď na páru dvoulitrového přeplňovaného Renaultu. Larrousse byl od pátého kola opět první a zvyšoval svůj náskok – až do první zastávky v boxech kolem poločasu: Gerard hlásil týmu, že dmychadlo přestává dávat plný výkon a Jabouille se musel při svém stintu spokojit s „jízdou na výsledek“. Podnik se jasně vyvinul v nejlepší závod tohoto šampionátu: Mass/Scheckter se začali duelovat s Gulfem-Mirage Schenkena a Ganleye, zatímco John Watson druhý Gulf odložil po defektu brzd v zatáčce Aremberg.

Deset kol před koncem musel i Mass do boxů – také jeho přední brzdy byly v koncích. Mechanici Williho Kauhsena problém vyřešili tím, že pustili zpět do boje vůz oplývající pouze zadními brzdami. Čtyři kola před koncem tankoval vedoucí Gulf-Mirage s Howdenem Ganleyem v kokpitu (jednalo se o jeho comeback po těžké nehodě, kterou utrpěl shodou okolností před rokem právě zde) naposledy, čehož využili Arturo Merzario a Jacques Laffite, aby převzali s náskokem 28 sekund vedení, které šikovně nedali až do cíle z ruky. Třetí skončil Porsche 908 s Kinnunenem a Müllerem, čtvrtý tovární Renault-Alpine, pátí Jürgen Barth a Ernst Kraus na Joestově atmosférickém Porsche 908 a šestí Scheckter s Massem.

V rámci MS značek měl promotér na Nürburgringu v nabídce i velké závody formule 3 a formule Super-V. V závodě F3 o Texaco Cup se po šesti kolech prosadil Švéd Freddy Kottulinski (Modus-BMW) před domácím Dieterem Kernem (Alpine-Ford) a Gunnarem Nordstromem (Modus-Toyota). Formule Super-V předvedly divokou honičku, ve které se skupina čtyř vozů neustále přetahovala o vedení. Nakonec se těsně prosadil Keijo Rosberg před krajany Miko Kozarowitzkim a Mikko Arpianenem.

Novinky z formule 1:
Francouzský specialista Matra oficiálně ohlásil, že bude od sezony 1976 dodávat motory novému týmu formule 1, Ligier.

Hvězda F2, Patrick Tambay směl v Silverstone testovat March 751 Lelly Lombardiové. Všeobecně se poté vycházelo z toho, že Italku v tomto továrním vozy brzy nahradí.

Náhradu za Jacquese Laffita hledal pro Švédskou GP i Frank Williams. Francouz dal přednost formuli 2 v Hockenheimu a v Anderstorpu jej měl nahradit Ian Scheckter.

Apropos Ian Scheckter: starší bratr Jodyho vyhrál i další závod Jihoafrické formule 1 v Kyalami a byl tak jasně na nejlepší cestě směrem zisku titulu. Za jeho Tyrrellem 007 se klasifikovaly Guy Tunmer (Lotus 72) a bývalý šampion Dave Charlton (McLaren M23).

Zle vypadala bezprostřední budoucnost americké stáje Vels Parnelli. Tým právě opustili nejen konstruktér Maurice Philippe, ale i manažer Andrew Ferguson. Z USA bylo slyšet, že jak Parnelli Jones, tak i Vel Miletich v posledních měsících ztratili v jiných podnicích vysoké obnosy a na formuli 1 už nezbývalo. Mimo to měli na krku soudní řízení s bývalým jezdcem Joe Leonardem, kterému dlužili gáži. Zasvěcení byli přesvědčeni, že Vels-Parnelli po Anderstorpu ve formuli 1 skončí, jiní věděli, že zbytek sezony hodlá financovat Mario Andretti z vlastní kapsy!

Dojeli v Poconu na dobrém třetím místě: nováčci americké F5000 Jackie Oliver a jeho Shadow DN6.3