Gordon Johncock vyhrál v Phoenixu šampionát USAC |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
vydal:
Roman Klemm počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
Do posledního podniku USAC (IndyCar) nastoupil tovární pilot McLarenu, Johnny Rutherford jako jasný favorit na titul. Šampionát mu mohl vyrvat již jen Gordon Johncock z týmu Pata Patricka, jehož Bignotti-Wildcat by k tomu ovšem musel vyhrát a doufat v Rutherfordův "propadák". Nejrychlejší kvalifikace na hrbolatém jednomílovém oválu v Phoenixu byl Bobby Unser (Cobre Eagle) a Johncock zajel druhý čas. Rutherford odstartoval jen jako šestý a ani nedokázal držet tempo špičky. Jeho M16E měl po 111 kolech již dvě kola ztráty a byl jen devátý, když se mu utrhlo vedení oleje. To byla Johncockova velká šance. Poleman Bobby Unser odstoupil po třetině závodu, což pro Johncocka znamenalo vedení. Ovšem jen nakrátko. Mužem dne totiž byl Al Unser na senzačním Parnelli-Fordu. Johncockovi ale v cíli stačilo i druhé místo aby se stal mistrem. Třetí dojel Mario Andretti na Penskeho McLarenu M16, před Dallenbachem, McCluskeyem a Vukovichem. Novému šampionovi Gordonovi Johncockovi již bylo 40 let a IndyCary jezdil desátou sezonu, z toho čtvrtou v týmu Pata Patricka pod vedením protřelého George Bigniottiho. Zajímavé je, že mistrův Wildcat konstruoval geniální Bob Riley, z jehož pera pocházely i Foytův Coyote a McCluskeyho Hopkins! Derek Bell dojel s odstupem 15 sekund jako druhý před Richardem Robartsem, který koncem sezony 1976 našel "formu svého života". Robarts porazil v "soukromém duelu F2" i 19letou americkou senzaci Eddieho Cheevera. Poslední bodík sezony si zajistil šestým místem Mike Wilds na Shadowu DN3. V celkovém hodnocení za Purleyem skončili Damien Magee, Keith Holland a Divina Galicová. Podnik se natolik protáhl, že pořadatel finále kvůli soumraku zkrátil z 15 na 10 kol. Po velkém souboji s Derekem Warwickem, Rickem Morrisem a Rodem Bremnerem se nakonec prosadil pozdější jezdec F1 a Indy, Derek Daly na voze Hawke-Minister DL17. Zbývající pozice v top10 obsadili Kenny Gray, David Kennedy, Don MacLeod, Cameron Binnie, Sean Walker a Jan Lammers. James Hunt byl samozřejmě mezi diváky a osobně předal Dalymu trofej vítěze. Novinky z formule 1: - Roger Penske se k všeobecnému překvapení rozhodl, že se šampionátu F1 roku 1977 nezúčastní. Překvapilo to především z toho důvodu, že Penskeho tým po svízelných začátcích v sezoně 1975 během roku 1976 nabral výbornou formu, která vrcholila Watsonovým vítězstvím v Zeltwegu a špičkovými výkony v Zandvoortu a Fuji. Penske, sám bývalý jezdec F1, se rozhodl, že se bude sportovně soustředit již jen na severoamerické šampionáty USAC a NASCAR. Jeho dílny v britském Dorsetu ale měly pod vedením Heinze Hofera dále vyrábět komponenty pro závodní vozy. Pro kompletní sérii USAC (IndyCar) Penske hodlal připravit nový McLaren M24 s motorem Cosworth DFX a podporou sponsora Norton Spirit pro slibného Toma Snevu. K tomu měl Mario Andretti na stejném voze v barvách Cam2 absolvovat tři 500mílové závody sezony 1977. - Penskeho krok měl samozřejmě okamžité následky v jiných ohledech: Bernie Ecclestone si zajistil služby svého dávného chráněnce Johna Watsona. Penskeho bývalý pilot měl u Brabhamu dostat druhý BT45-Alfa vedle Carlose Paceho. Američanovo rozhodnutí ohledně ukončení aktivit ve formuli 1 mělo stěží co dělat s chybějícími finančními prostředky. Jeho sponsor First National City Bank totiž hodlal ve světě Grand Prix zůstat. Americká banka měla společně s Ronnie Petersonem (Švéd mezitím pilně testoval šestikolku v Silverstone) roku 1977 zakotvit u Tyrrella, což Ken zatím dementoval. Oficiální potvrzení ovšem následovalo tři týdny později. A co s Penskeho potentním materiálem? Paul Michaels, majitel firmy Hexagon, která během sezony koupila Penskeho starší typ PC3, koupi dalších vozů dementoval. PC4 se ale měl roku 1977 na závodních drahách přeci prezentovat... - Podivné zprávy se šířily z okolí týmů March a BRM: Mosleyův geniální konstruktér Robin Herd v Bicesteru údajně pracoval na voze, který je "stavěn především na rychlost, bude ale mít problémy v zatáčkách". Novináři to tehdy ještě spojovali s vývojem vlastního, zvláště silného motoru na bázi Fordu-Cosworthu. Z Bourne, sídla stáje BRM za to "spolehlivé prameny" hlásily plány ohledně šestikolového vozu, se čtyřmi koly vzadu! Z Francie bylo slyšet, že se Louis Stanley prý dohodl s Jeanem-Pierrem Jarierem... - Svou další účast v mistrovství světa naznačil i Hesketh Racing. Jeho Lordstvo Alexander hovořil o "velkém návratu" své značky s velkými sponzory a nadějným mladým Britem v kokpitu.
Při Festivalu Formule Ford v Brands Hatchi se střetlo z dnešního hlediska neuvěřitelných 183 jezdců (tomu se říkalo "široká základna"). Zde vede pozdější šampion Derek Daly v jednom z rozjezdů před Rickem Morrisem. Vítěz Festivalu Formule Ford, Derek Daly obdržel trofej od Jamese Hunta.
Zdroj: FORMULE.cz, Foto: archiv autora,1976 Komentáře ke článku
|
Reklama