V Monze triumfovali Peterson a stařík Lotus 72 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
vydal:
Roman Klemm počet komentářů:
0 |
|||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||
Vítěztsví Ronnieho Petersona v Monze znamenalo, že dva závody před koncem sezony 1974 mělo naději na titul ještě pět jezdců! Pořadatel připustil na start 25 monopostů, což znamenalo, že šest borců cestovalo domů z nepořízenou. Ti ale nezajímali: důležité bylo, že miláček publika Niki Lauda zase jednou postavil svůj dvanáctiválec na pole-position. Rakušan zajel nejlepší čas v sobotu dopoledne a celý víkend se nacházel pod palbou aerodynamicky zjevně povedených Brabhamů BT44. V pátek byl nejrychlejší Reutemann před oběma ferrari a týmovým kolegou Pacem. V sobotu dopoledne byl Pace za Laudou druhý a (o poněkud pomalejší) odpoledne se dokonce prosadil John Watson na třetím bílém BT44 týmu Hexagon. Reutemann tedy vytvořil s Laudou první startovní řadu, za nimi číhali Pace s Watsonem, Regazzoni zajel jen pátý čas a startoval společně s Fittipaldim ze třetí řady. Za nimi se seřadili Peterson, Hunt, Jarier a Depailler. Ředitel závodu varoval jezdce při rozpravě v neděli, že předčasný start bude tvrdě trestat. Toto varování samozřejmě neplatilo pro jezdce Ferrari: Niki Lauda již prchal směrem první šikany, když soupeři za ním ještě čekali na povel startéra. Akce se „naturale“ obešla bez trestu. Ferrari nabídlo publiku show, na kterou se přišlo podívat. Lauda nebyl na špičce k udržení a brabhamy za ním nedokázaly dlouho udržet ani dvojku Scuderie. Po prvním kole byl Regazzoni čtvrtý, kolo později třetí a předjetím Reutemanna se zdržel jen další dva okruhy. Následujících 20 kol tedy bylo z pohledu fandů Ferrari všechno „molto bene“, na rozdíl od brabhamů, které jeden po druhém vyklidily špičku. Toho využil především výborně jedoucí Ronnie Peterson. Colin Chapman přivezl do Monzy vlastně znovu oba aktuální typy Mk76, Švéd se ale v sobotu rozhodl, že raději pojede ve starém Mk72E s úzce nastaveným předním závěsem. S Fittipaldim „na kufru“ držel Peterson třetí místo, když rudé vozy před ním postihla „catastrofe grande“! Kolem poločasu závodu se začalo z výfuků obou vedoucích vozů kouřit více, než zdrávo a brzy se přidaly i kapky oleje. Lauda zpomalil a špičku převzal Regazzoni. Kdo myslel, že je Lauda v Itálii populární, ten musel vynalézt pro lásku Italů k Regazzominu nové slovo: Monza přímo explodovala radostí! Lauda dvě kola později stál. Jeho švýcarský kolega se dostal ale jen o deset kol dál: oba odpadli s vítězstvím před očima kvůli zadřeným motorům. Peterson najednou bojoval s Fittipaldim (tak jako před rokem) o vítězství v Grand Premio di Italia – a tak jako před rokem si ho nenechal vzít. Černý Lotus 72 projel cílem s náskokem 0,8 sec. před červenobílým McLarenem M23. Třetí skončil Jody Scheckter a čtvrté místo patřilo vlastnímu hrdinovi dne: Artovi Merzariovi na Iso-Williamsu. Ital zůstal na startu stát, byl po prvním kole s odstupem poslední a předvedl senzační výkon za který byl odměněn trofejí Jo Sifferta. Před oběma severoamerickými velkými cenami vedl Regazzoni celkovou tabulku s bodovým náskokem na Schecktera a tříbodovým na Fittipaldiho. Také Lauda (-10 bodů) a Peterson (-15 bodů) ještě měli realistické vyhlídky na titul.
Hrdina dne: Arturo Merzario dojel na „Iso-Marlboro“ Franka Williamse čtvrtý.
Formuli Vee (V/Vau) v polovině sedmdesátých let kralovali především seveřané. Zde jedou v závěsu Finové Mikko Kozarowitzky a Keijo Rosberg.
Zdroj: formule.cz, Foto: archiv autora Komentáře ke článku
|
Reklama