George Russell letos bojoval v GP3 o titul se svými kolegy ze stáje ART. A ač byl nováčkem, zkušenější týmové kolegy poměrně bez problémů porazil a titul si zajistil již v Jerezu. My jsme mu v Abú Zabí položili několik otázek. Zaujala nás i poněkud netradiční situace, kdy v pátek po volném tréninku F1, který odjel ve voze Force India, musel prakticky ihned přeskočit do vozu GP3 a zúčastnit se kvalifikace, kterou mimochodem ovládl…
Co pro tebe zisk titulu v GP3 znamená?
Vítězstvím v šampionátu jsem velice potěšen. Předtím jsem absolvoval dvě sezony ve formuli 3, které byly z různých důvodů složité, takže teď jsem měl příležitost s ART, nejlepším týmem v GP3, ukázat, co dokážu. Což je skvělé.
V čele šampionátu jsi byl od závodu v Silverstone. Jak byla pro tebe obtížná bitva o titul?
Nikdy jsem se na to nedíval jako na bitvu o titul. Šel jsem od závodu k závodu. Pak jsem přijel do Jerezu a uvědomil jsem si: Ok, teď můžeš vyhrát šampionát. Takže o boji jsem nepřemýšlel, bral jsem to jako: Ok, nyní chci získat pole position a teď chci vyhrát.
Co považuješ za svůj nejlepší a nejhorší závod sezony?
Nejhorší byl závod v Budapešti, protože jsem nejel kvůli poruše. Mezi skvělé závody určitě patří Silverstone, má domácí trať. Ale úplně nejlepší bylo Spa. Víkend tam pro nás byl opravdu velmi dobrý.
Tví týmoví kolegové byli zároveň i tvoji největší rivalové. Jaká byla atmosféra v týmu? Zůstali jste kamarády až do konce?
Byli jsme takoví falešní přátelé. Někdy, když jsme spolu byli na okruhu, byly naše vztahy velmi napjaté, protože jsme byli všichni velmi rychlí a vždy spolu bojovali. Mimo trať jsme však byli přátelé, na trati rivalové.
Jak budeš vzpomínat na své působení v GP3?
Jsou to skvělé vzpomínky, mnoho úspěchů a skvělá týmová práce.
Jaké jsou tvé plány do budoucna?
Mým cílem je formule 1, ale kdy tam budu, to nevím. Krátkodobější plán je být příští sezonu ve formuli 2, a pak doufejme formule 1.
V pátek ses dostal do poněkud nezvyklé situace, když jsi po volných trénincích formule 1 musel ihned přeskočit do vozu GP3 na kvalifikaci. Jak jsi to zvládl?
Měl jsem na to čtyřicet minut. Myslím, že čtyřicet minut mezi koncem tréninku F1 a začátkem kvalifikace GP3 vypadá jako dlouhá doba. Ale než jsem zajel do boxů a promluvil s inženýry, zabralo to deset minut. Pak jsem šel na ředitelství, což bylo dalších deset nebo patnáct minut. Mluvil jsem s novináři, pět minut. Šel jsem se převléknout, utíkal jsem na startovní rošt a všichni už seděli v autech, takže to bylo náročné. Ale zorganizoval jsem si čas velmi dobře, takže to pro mě bylo snadné.
Zdroj: Formule.cz, foto: gp3series
Reklama
Komentáře ke článku
K tomuto článku ještě nebyl přidán žádný komentář.
