Conway se okamžitě při startu ujal vedení. Závodní pole dojelo do čtvrté zatáčky, Allmendinger se snažil vmáčknout mezi Wilsona a Dixona, nevešel se, přejel přes vůz druhého jmenovaného a skončil v bariéře z pneumatik. Dixon musel do boxů pro nové zadní přítlačné křídlo, ale zůstal ve stejném kole jako lídr závodu.

Restart se nepovedl Visovi, jezdec startující z pole position ztratil během jednoho kola pět míst. Záhy přišlo vysvětlení, v jeho Chevroletu nefungovalo správně turbodmychadlo a na rovinkách neměl Venezuelan dostatečný výkon. Tým s jeho pit stopem čekal až na první žlutou fázi.

Start závodu a nehoda A.J. Allmendingera:

Předtím do boxů museli zamířit jezdci startující do závodu na měkké směsi pneumatik. Červené pneumatiky byly sice v úvodu výrazně rychlejší, ale po nějakých třinácti kolech už rychle odcházely. V boxech skončil závod pro Sebastiena Bourdaise, jeho vozu se zasekl plynový pedál.

Conway na dráze bojoval o vedení s druhým Hunter-Reayem. Na třetím místě jezdil Tagliani, na červených pneumatikách výrazně pomalejší si vozil Powera a Franchittiho nalepené na zadním křídle. Kousek za nimi podobný vláček tahal Jakes, opět pomalý na červené sadě.

Ve 25. kole zamířil Conway poprvé do boxů. Tagliani se nevešel do jedné ze zatáček a skončil v únikové zóně. Žluté vlajky ovšem vyvolal Sató. Japonský vítěz závodu v Long Beach zůstal stát na dráze poté, co mu došlo palivo. Navíc se mu povedlo vytrhnout z úchytu bezpečnostní pás, takže když jej stevardi dotáhli do boxů, pit stop se protáhl.

Protáhla se i žlutá fáze, během ní totiž do bariéry z pneumatik ve čtvrté zatáčce zabořil svůj vůz Alex Tagliani. Restart mohl přijít až v 61. kole. Hunter-Reay se při pit stopech dostal před Conwaye, za nimi byli Power, Franchitti a Castroneves. Hunter-Reay si pro prostřední stint zvolil červené pneumatiky.

Franchitti odvážným manévrem předjel Powera. Dlouho se nezávodilo. V šesté zatáčce skončil v bariéře po souboji s Andrettim Sebastian Saavedra. Co si o Andrettim myslí, ukázal Kolumbijec o kolo později, když kolem něj člen slavné závodní rodiny projížděl, viz následující video.

Saavedra dává Andrettimu najevo, jaký má názor na vzájemnou kolizi:

Ještě předtím Franchitti zavadil o jednu z pneumatik položenou na obrubníky za účelem zabránění jezdcům zkracovat si dráhu. Pneumatiku hodil do závodní stopy, vrazil do ní Dixon, ale oba monoposty Target Chip Ganassi Racing přežily tuto eskapádu bez poškození.

Restart proběhl ve 40. kole. Franchitti a Castroneves během jednoho kola přišli o tři pozice. Až na čtvrté místo postoupil vítěz Indy500 Kanaan. Hunter-Reay a Conway celému poli ujížděli. Hinchcliffe se také příliš přiblížil pneumatikám položeným na obrubníky, ale na rozdíl od Franchittiho se to neobešlo bez nuceného pit stopu, jedna pneumatika totiž skončila zaražená pod Hinchcliffeovým monopostem.

Ve 44. kole už končila životnost červené sady pneumatik na Hunter-Reayově voze a Conway se před něj na dráze dostal. Stejně špatně na tom byl Kanaan, který začal ztrácet jednu pozici za druhou. Wilson se po pěkném souboji dostal na třetí místo před Powera (opět jezdec na tvrdé sadě kontra jezdec na měkké sadě). Po lehkém kontaktu se zdí musel do boxů Marco Andretti.

Scott Dixon a Dario Franchitti se museli prokousávat polem. 

ve 49. kole zajeli do boxů Power a Franchitti, společně s Dixonem a Castronevesem bojovali o 4. místo. Hunter-Reay vydržel na dráze ještě jedno kolo. Conway dokázal svůj pit stop odložit až na 53. kolo. Tím jednak zkrátil čas potřebný k dotankování vozu, ale především zkrátil dobu, po kterou se na konci závodu musel trápit s odcházející červenou sadou. Vedení na chvíli převzal Wilson, v 56. kole musel do boxů i on.

Na začátku závěrečného stintu si Conway vybudoval dostatečný náskok, takže i když měkká sada měla nejlepší kola za sebou, nepředstavoval pro Brita Hunter-Reay hrozbu. Wilson na tom byl trochu hůře, on se na červené sadě musel bránit útokům Scotta Dixona těšícího se lepšímu obutí svého monopostu. Do souboje se postupně přidali i Castroneves a Franchitti. Ale Justin Wilson předvedl bezchybnou obrannou jízdu a dokázal uhájit stupně vítězů.

Pochvala kromě Wilsona náleží i sportovnímu řediteli Beaux Barfieldovi. Čtyři kola před koncem skončil v nájezdu na protilehlou rovinku v bariéře z pneumatik do té doby dobře jedoucí Ryan Briscoe. Vůz stál mimo závodní stopu a tak Barfield nevyvěsil žluté vlajky, ale souboj o třetí místo nechal dospět rozuzlení na dráze.

Dale Coyne (uprostřed) s oběma jezdci a Hunter-Reayem na stupních vítězů.

Závod v Detroitu přinesl několik překvapení. Mike Conway se ještě minulý víkend díval na závody IndyCar v Anglii v televizi, teď na poslední chvíli usedl do vozu, ráno získal pole position na nedělní závod a odpoledne vyhrál. Má tak velmi reálnou šanci na bonus 50 000 dolarů od sponzora Sonax, pokud vyhraje i v neděli. První slova, která mu Coyne v cíli řekl, byla: „Jsi volný pro Toronto?“. Conway si tak zřejmě zajistil místo ve voze číslo 18 pro zbývající závody na městských a přírodních okruzích.

Překvapil i samotný závod. Detroit nepřinášel zrovna nejzajímavější závody IndyCar, to ovšem zdaleka neplatí o letošním prvním závodě. Návrat ke staré konfiguraci poskytl další místa k předjíždění. Neopakovaly se problémy s povrchem z loňska a Firestone přivezl výborné pneumatiky. Červená směs nabízela výraznou výhodu po vyjetí z boxů, ale odcházela poměrně brzy. Zatímco černá směs byla v počátku pomalejší, ale zase výrazně trvanlivější.

Odveta čeká jezdce IndyCar už dnes v 21:30 našeho času.